Nasazením, koncepcí i diváckým ohlasem, konkrétně na červnové mezinárodní přehlídce Divadlo evropských regionů, se Čechov Čechům dá srovnávat jen s projektem Husy na provázku a režiséra Petra Scherhaufera Shakespearománie nebo s jeho kontroverzním a normalizaci z nabubřelé jalovosti usvědčujícím týdenním Scénickým čtením z literatury národů Sovětského svazu. Před několika lety podobnou fascinaci divadlem přineslo celodenní hamburské Do krve!/Schlachten na Pražském festivalu divadla německého jazyka...

Devět hodin s Čechovem, a navíc boršč, ruský čaj a ples čechovovských postav před divadlem! Poklona režisérově invenci. Již jednotlivé části - Tři sestry, RacekStrýček Solený (s druhým jednáním Višňového sadu) aspirovaly v průběhu posledních tří let na tituly inscenace roku. Teprve při zhlédnutí scénického triptychu v jediném dni vyjeví se ale naplno smysl všech Morávkových ornamentů, zcizení, záměn, posunů; až po závěrečnou apoteózu postav slavných Mistrových dramat.

Projekt Čechov Čechům získal před měsícem naprosto zaslouženě cenu Divadelních novin a Sazky Událost roku. Jako letošní premiéra stane se čechovovský celek patrně jedním z vážných uchazečů o Cenu A. Radoka za nejlepší inscenaci roku. O vkusu a kritériích české kritiky se v neděli mohou přesvědčit mnozí Pražané.

Budou odcházet omráčení přívalem metafor, smysluplných aktualizací a výkony neunavitelného symfonického orchestru klicperovských herců: Marečkovou, Sedlárovou, Výtvarovou, Novákovou, Tomicovou, Holubcovou, Holánovou, Kleplovou, Rajmonta, Zapletala, Richtermoce, Steigervalda, Pechláta, Veselého, Novotného, Klepla... Většina z nich se rázem stala známými také díky letošnímu jedinečnému Morávkovu filmu Nuda v Brně.