Diváci a divačky přijímají Bruna s nadšením. Hned po svém uvedení se dostal na špičky návštěvnosti v Austrálii, USA i Británii (jen v Americe vydělal během prvních tří dnů v distribuci 569 miliónů korun). Podobný scénář se dá očekávat i u nás.

Na Borata Bruno nedosahuje

Naopak odborná veřejnost je zatím k Brunovi poměrně odtažitá. Při srovnání recenzí čtyřiatřiceti nejprestižnějších severoamerických periodik dosáhl slabého výsledku – 54 procent. Pro srovnání Boratovo průměrné hodnocení je 89 procent. Kritici se především nemohou shodnout, zda Cohen svým filmem stereotypy podporuje, nebo podkopává.

„Nastavil zrcadlo celé společnosti a někteří se v něm prostě neradi vidí. To je podstata jeho konfrontační a trefné satiry,“ píše na jednu stranu Jason Buchanan z magazínu TV Guide.

„Zapomeňte na satiru. Tenhle chlápek už nechce rozrušovat, chce si jen hrát se svým penisem,“ namítá Anthony Lane z The New Yorker. A naráží tak na některé problematické aspekty, které se v Brunovi objevují – od mluvícího přirození po různé ne úplně standardní sexuální praktiky.

Na Ukrajině zakázán

Právě kvůli těmto částem byl film zakázán na Ukrajině. Podle prohlášení tamních úřadů je zobrazování sexuálních orgánů a pohlavního styku a mluva použitá ve filmu za hranicí obscénnosti. Proti snímku se rovněž ohradila rakouská oficiální místa. Není to poprvé, co Cohen čelí cenzuře. Borat byl zakázán v Rusku a Kazachstánu.

Dalším, kdo se vydal do boje s Brunem, jsou členové hollywoodské a rakouské homosexuální komunity. Studio Universal Pictures, které za filmem stojí, však reagovalo s tím, že snímek jen „využívá provokativní humor, aby působivě osvětlil absurditu mnoha druhů nesnášenlivosti a ignorance, včetně homofobie“.

Zkrátka hotová bouře. A to se ještě některé scény, jako ta, která si dělala legraci ze zpěváka Michaela Jacksona, do finální podoby nedostaly. Více o fenoménu, který spustil Sascha Baron Cohen, se dočtete ve čtvrteční příloze Práva Café.