I když sluncem rozpálené kamenné náměstí před Jiráskovým divadlem proměnilo slavnostní zahájení v pernou chvilku, sešlo se tu opět hojně publika.

Ministr ve svém vstupu obhájil časem opovrhovaného patrona festivalu, spisovatele a hronovského rodáka Aloise Jiráska, k němuž se podle něho člověk přiblíží teprve s jistou lidskou zralostí, stejně jako výraz ochotník.

„Někteří lidé nemají to slovo moc rádi, ale ochotník je člověk, který je ochotný udělat něco pro sebe i pro druhé a ještě ho to těší,“ uvedl Riedlbauch. Připomněl, že Jiráskův Hronov patří k nejvýznamnějším a nejstarším festivalům v České republice, a těšil se i na zážitky, které mu během jeho krátké návštěvy amatérské divadlo poskytne.

Od Malé mořské víly až k Salingerovi

Bohužel inscenace Malé mořské víly v nastudování děčínského souboru, kterou měl možnost vzápětí vidět, nepatřila k nejpovedenějším.

Zato Já, Holden na motivy Salingerova románu Kdo chytá v žitě Studia Divadla Dagmar z Karlových Varů potěšil všechny bezprostředností a autentičností hereckého projevu všech čtyř (respektive pěti) protagonistů.

Ovace vstoje odměnily i textově okleštěnou Maryšu z Brněnce, zájem hlediště udržela i ne zrovna divácky snadná adaptace libreta barokní opery Andromache, kterou předvedli Geisslers Hofcomoedianten Kuks.

Letošní Jiráskův Hronov je ale teprve na počátku a do konce týdne slibuje na třicet vystoupení jen v hlavním programu.