Na přípravu kandidatury získalo město devět milionů korun z fondů EU. O titul se Plzeň utká s Hradcem Králové a Ostravou, přihlášky k posouzení mezinárodní komisí budou předkládat v říjnu. "Úspěšná kandidatura znamená zvýšení zájmu o kulturní turistiku do Plzně po celé Evropě, zájem se zvedne i v ČR," řekla novinářům Kreuzmannová. Podle ní zvýšení kulturní úrovně města motivuje více lidí, aby se zde usadili.

Ne všechna města se však ke kandidatuře staví takto optimisticky. Například brněnští radní v červnu rozhodli, že se jejich město o prestižní titul ucházet nebude. Důvodem byly náklady. Podle propočtů zastupitelů by Brno jako Evropské hlavní město kultury 2015 muselo vynaložit kolem 100 milionů korun.

Podle Kreuzmannové vychází projekty zmíněné v kandidatuře z Integrovaného plánu rozvoje města Plzně (IPRM) a město je chce realizovat, i kdyby titul nezískalo.

"Pro nás je důležitá cesta ke kandidatuře. Tedy uvědomit si, jakou vizi města máme, aby vznikla metropole příjemná k životu," řekla novinářům náměstkyně primátora pro kulturu Marcela Krejsová. K tomu je dle Krejsové potřeba vybudovat chybějící infrastrukturu.

Každá investovaná koruna se nám vrátí dvojnásobně

Při přípravě projektu se plzeňští inspirují v zahraničí. "Projekt Glasgow 1990 zvedl životní úroveň a atraktivitu města. Experti při hodnocení projektu spočítali, že každá libra, kterou tehdy investovali, se vrátila městu více než dvakrát," podotkla Kreuzmannová.

Manažer projektu kandidatury Petr Šimon před časem zmínil, že na přípravě projektu pracuje kolem stovky lidí. Jádro týmu tvoří deset lidí. Zapojeni jsou externí spolupracovníci z neziskové kulturní sféry i zahraniční experti. Plzni pomáhá nizozemský konzultant a Slovenka Anna Podlesná, jejíž jméno je spojeno s projektem Prešov 2013.

Svoji kandidaturu Plzeň ohlásila vloni v září. Titul se každý rok uděluje dvěma vybraným městům z členských států EU, v roce 2015 to bude kromě českého města ještě zástupce z Belgie.