Van Gogh Během života prodal jediný obraz, ale dnes se za jeho plátna platí desítky miliónů dolarů a jeho Portrét doktora Gacheta (prodán v roce 1990 za 82,5 milionu dolarů) patří mezi pár nejdražších maleb historie.

Od dětství byl mlčenlivý morous

Složitou povahu budoucího expresionisty ovlivnila i ponurost kraje jižní Brabantsko, kde se 30. března 1853 narodil. Už od dětství měl pověst mlčenlivého morouse. V šestnácti letech šel do učení ke strýci, který obchodoval s obrazy a u něhož vydržel pracovat šest let. Posléze se horlivě uchýlil k Bohu (pokoušel se i o studium teologie) a působil jako misionář v chudém kraji. S bídou tamních horníků, jimž se naprosto obětoval, se ale sžil natolik, že byl propuštěn pro nedůstojné chování.

Sžírán neúspěchy v praktickém životě hledal Gogh únik v kreslení. Učil se v Haagu, studoval japonský dřevoryt, maloval a sbíral zkušenosti na samotě i ve městě. Po pobytu v Paříži, kde poznal díla Pissarova, Signakova a dalších neoimpresionistů, odjel na jaře 1888 do jihofrancouzského Arles, kde chtěl založit kolonii zneuznaných umělců. Jediný, kdo za ním ale přijel, byl až na naléhání Goghova bratra Thea malíř Paul Gauguin.

V nevěstinci odevzdal své ucho

Od soužití se starším druhem, jehož nesmírně obdivoval, si Gogh mnoho sliboval. Jejich povahy byly ale odlišné jako den a noc. Pár týdnů to vydrželi - ve dne malovali pod sálajícím sluncem a po nocích se ničili absintem. Rozpory vyvrcholily v předvečer Vánoc 1888, kdy Gauguin oznámil, že z Arles odjíždí.

Dodnes se neví, jak přesně se události seběhly, ale na jejich konci se Gogh objevil v místním nevěstinci a předával své oblíbené dívce kapesník s částí svého ucha. Podle jedné z teorií mu zranění způsobil Gauguin, učitel šermu, který prý v hádkách nejednou pohotově tasil zbraň a od něhož pochází jediný popis události.