Sympatická Jordin pro nás přichystala extrémní dávku klišé, jak po textové stránce, která rozebírá život z pohledu sedmnáctileté autorky, tak po hudební. CD vzniklo podle receptu smotat všechno se vším, co zrovna frčí, a následně vyhladit zvuk, aby byl stoprocentně přijatelný pro komerční rádia.

Výsledkem je stoprocentní nuda. Jordin spojuje popové balady s opatrně naznačovaným R'n'B a občas zabloudí do hip-hopu. Většinou je to ale čistá diskotéka, špatně a nechytlavě udělaná. Jediné, co jí drží nad vodou, je jakž takž slušný hlas, který ale vznik desky neospravedlňuje.

Tato mizerná kopie Beyoncé/Britney Spears se bude prodávat pravděpodobně tak tři měsíce, pak se na ni zapomene a na podzim jí najdete v supermarketu přilepenou k margarínu pod cedulkou "výhodná cena".

Jordin Sparks: Jordin Sparks, Sony Music 2009