Vydavatelství se totiž rozhodlo, že u příležitosti 25. výročí šansoniérova úmrtí vydá album jeho nejlepších skladeb, přičemž je mezi nimi i pět dosud nezveřejněných písní, jejichž vydání v podobě, jak byly nahrány, si výslovně nepřál.

Dokončení zabránila smrt

Brel sporné songy nazpíval na podzim 1977, nebyl však s nimi zcela spokojen. Proto je nezařadil na svou dlouhohrající desku vydanou v následujícím roce, která se stala také jeho posledním a zároveň nejúspěšnějším albem.

Chtěl skladby ještě vypilovat, což již nestihl. V říjnu 1978 zemřel ve svých 49 letech na rakovinu plic. "Nepodařily se mu, chtěl je proto přepracovat, a neměly být tedy v této podobě nikdy vydány," vzpomíná tehdejší Brelův vydavatel Eddie Barclay s tím, že interpret se v době nahrávání již podroboval intenzívní chemoterapii.

"Určitě by byl takovým způsobem exhumace rozhořčen. Dohodli jsme se, že s tím bez jeho autorizace nebudeme nic podnikat, myslím si proto, že musíme jeho slova respektovat," řekl dále Barclay pařížskému deníku Le Figaro.

Plné čtvrtstoletí byl Brelův "testament" dodržován. Nyní převážily komerční zájmy, a tak písně Mai 40 (Květen 40), La cathédrale (Katedrála), Sans exigences (Bez nároků), Avec élégance (Elegantně) a L´amour est mort (Mrtvá láska) poprvé přicházejí na prodejní pulty.

Dědici práv se dlouho rozmýšleli

Vdova po interpretovi Miche Brelová, která zdědila autorská práva a souhlasila se zveřejněním nahrávek, ale kritiku odmítá. Právě teď je prý ideální příležitost skladby vydat. "Vzpomínku na Brela a jeho dílo to nijak nepoškodí," zdůraznila.

Šéf francouzské odnože Universal Barclay, Pascal Négre, ujišťuje, že rozhodnutí zpřístupnit nahrávky široké posluchačské veřejnosti bylo učiněno po pečlivé úvaze. "Je snad logické, aby tady existovala nějaká elita, která má právo je slyšet, zatímco ostatní lidé ne? Já to nepovažuji za normální," bránil se Négre v rozhovoru pro zpravodajskou televizní stanici LCI.