"On je také seriál olympiáda především o fenoménu olympijských her od antiky přes Coubertina až k současnosti respektive budoucnosti: k Aténám 2004. Nešlo mi ani tak o to, kdo kam kdy dohodil a doskočil, ale třeba o to, co kdysi bývalo zákonem: v době Olympiády se muselo všude na světě přestat válčit," řekl režisér připravovaného třináctidílného televizního seriálu o olympiádě George Agathonikiadis

Tématu olympijského míru je věnován hned první díl seriálu, protože Atény se chtějí pokusit toto pravidlo vrátit. "Těch šestnáct dní klidu zbraní může být dobrá doba pro začátky jednání, nemyslíte? Ostatně antické olympijské hry vůbec nevznikly kvůli sportu, ale kvůli míru. Tenkrát se šli Řekové do Delf poradit s věštkyní, co dělat, aby se zastavilo válčení. A ona jim poradila: uspořádejte olympijské hry."

Olympiáda je investicí do budoucnosti

Před téměř třemi lety se v jedné pražské hospodě zrodil nápad. George  s Ondřejem Šrámkem z České televize a s Pavlem Melounkem z filmové společnosti Whisconti přemýšleli, co by mohli společně udělat. Seriál o olympijských hrách byl najednou na stole a nebylo divu: Atény jsou po mnoha letech prvním olympijským městem v malé zemi. Zvládnou olympiádu a co jim přinese?

"Je to investice na 40 let dopředu - vytvoří se spousta věcí, které by bez olympiády nebyly. Staví se metro, nové silnice, hotely... Atény, které byly z historického hlediska donedávna 400 let pozadu za Evropou a těžko to pak doháněly, jsou teď jedním ohromným staveništěm." říká režisér a dodává: "Řecko žije olympiádou víc než si asi umíte představit: ten fenomén tu je živý pořád. Mluvil jsem s jedním řeckým sportovcem, který má tři olympijské medaile, a řekl, že by všechny tři vyměnil za jedinou z Atén. Láska Řeků k olympionikům je nevídaná a nezapomíná se na ně ani po letech. V Antice kdysi řekli: Na co potřebujeme hradby, když máme olympijské vítěze? A zbourali je."

Atény chtějí udělat trochu jinou olympiádu

"Vstřícnost a pohostinství (které se řecky řekne fyloxenie, což znamená mít rád cizince) by mělo být hlavním rysem aténské olympiády. Jenom o stravu se bude starat 20 tisíc lidí, pořadatelé se dokonce obrátili na veřejnost s žádostí o zvláštní recepty na řecká jídla. Nasazeno bude 50 tisíc policistů na udržení pořádku, ale město přitom musí žít, ne se vylidnit," říká režisér a je na něm vidět, že přinejmenším na ty dva olympijské týdny se stane jen a jedině hrdým Řekem.

Široce pojatý dokument

A co že tedy mají dnešní olympijské hry společného s těmi původními?

"Nechte se překvapit, protože i o tom je náš seriál. Ale prozradím, že už tenkrát existoval doping, sponzorství i sportovní primadony."

Agathonikiadis mluvil s množstvím vynikajících sportovců, ale i historiků, filozofů. "Každý dokument je především setkávání s lidmi. Vytvoříte si s nimi vztah, ale pak většinou z vašeho života zmizí. Tentokrát to bylo nějak silnější, ten vztah k lidem zůstává, ale zároveň jsem si vytvořil úplně nový k celé olympijské filozofii. Natáčel jsem na místech, z nichž dýchá historie a s ní onen duch, který by bylo krásné vrátit. Když vstoupíte na antický olympijský stadión, nemůže to s vámi nepohnout," zasní se vzápětí zase rozesměje: "Víte, kdo nás tam pustil? Ministr kultury ne, ten svým vlivem na takové povolení vůbec nedosáhne. Památkáři tam nepustí vůbec nikoho a jejich slovo je zákon. Ale s dělníky, kteří tam pracují na rekonstrukci, jsem se domluvil."