Hlavní obsah

Vladimir 518 hájí svou hip-hopovou scénu

Právo, Pavel Král

Už více než patnáct let jsou PSH nekorunovanými králi domácího rapu. S jejich členem Vladimirem 518 (30) jsme si povídali možná trochu netypicky, snad až filozoficky o této stále víc se prosazující hudební a dávno už i životní subkultuře.

Foto: Právo

První koncerty, na které si já osobně pamatuju, měly neskutečně pionýrskou atmosféru.

Článek

Rozhodně. Bylo velice málo lidí, kteří vůbec hip-hop poslouchali. První koncerty, na které si já osobně pamatuju, měly neskutečně pionýrskou atmosféru.

Publikum bylo složeno z bizarního mixu stylově rozdílných individuí. Na začátku roku 1998 jsme společně s Orionem začali pořádat vlastní akce, Kick The Shit v pražském klubu Roxy nebo koncert McRene na pražském statku Cibulka.

Bylo to období, kdy se rap objevoval ve vyloženě undergroundovém kontextu. Důležité je říci, že o zásadní vklad se postarali lidé z prostředí graffiti scény.

Prakticky neexistuje mezi dnešními předními interprety člověk, který by se s ní nějak nezapletl, a také s životem na nočních ulicích.

Prakticky neexistuje mezi dnešními předními interprety člověk, který by se s ní nějak nezapletl, a také s životem na nočních ulicích.

Prakticky neexistuje mezi dnešními předními interprety člověk, který by se s ní nějak nezapletl, a také s životem na nočních ulicích. Co pro vás znamenali Manželé a jak jste coby nekomerční rappeři pohlíželi na pozdější formace Rapmasters nebo Chaozz, které svého času udělaly mediální díru do tuzemského rybníka?

Prakticky neexistuje mezi dnešními předními interprety člověk, který by se s ní nějak nezapletl, a také s životem na nočních ulicích. Co pro vás znamenali Manželé a jak jste coby nekomerční rappeři pohlíželi na pozdější formace Rapmasters nebo Chaozz, které svého času udělaly mediální díru do tuzemského rybníka?

Manžele jsme vnímali jako něco, co mělo svojí kvalitu. Do dneška mám jejich věci rád, texty jsou vtipné a obsahují tučnou porci nadhledu.

Naprosto opačný vztah jsem měl k Chaozz a Rapmasters. Při jakémkoli přiblížení k jejich produkci člověka praštil smrad neopravdovosti, směšnosti a parodie všeho, co nás na rapu kdy zajímalo. Z dnešního pohledu už celou věc vidím z většího nadhledu, vlastně je mi to jedno.

Ten střet měl ale tehdy smysl, protože se de facto bojovalo o nastavení pravidel hry pro celé další desetiletí.

Ten střet měl ale tehdy smysl, protože se de facto bojovalo o nastavení pravidel hry pro celé další desetiletí.

Ten střet měl ale tehdy smysl, protože se de facto bojovalo o nastavení pravidel hry pro celé další desetiletí. Kooperujete s předními českými formacemi vašeho žánru, anebo panuje rivalita?

Ten střet měl ale tehdy smysl, protože se de facto bojovalo o nastavení pravidel hry pro celé další desetiletí. Kooperujete s předními českými formacemi vašeho žánru, anebo panuje rivalita?

Rivalita je přirozená součást každé scény a některé to dávají otevřeně najevo. Jinde se o tom drží huba a všichni se tváří jako nejlepší kamarádi.

Hip-hop si vzájemnou rivalitu přiznal a je na ní z velké části postaven. Zároveň je to hudební styl s pravděpodobně nejrozvinutějším systémem spoluprací, tzv. featuringů.

Nemůžu říct, že bych měl rád práci všech ostatních kapel a interpretů, spíš je to tak, že z české scény respektuju jen několik jmen.

Většina z nich se spojila pod názvem Bigg Boss, což je label, rodina, volné sdružení rapperů, producentů, graffiti writerů, produkčních, režisérů a mnoha dalších.

Většina z nich se spojila pod názvem Bigg Boss, což je label, rodina, volné sdružení rapperů, producentů, graffiti writerů, produkčních, režisérů a mnoha dalších.

Většina z nich se spojila pod názvem Bigg Boss, což je label, rodina, volné sdružení rapperů, producentů, graffiti writerů, produkčních, režisérů a mnoha dalších. Mnozí se shodují v tom, že hip-hop přebral punku novou, dorůstající generaci i díky aktuální sdělnosti sociálních a společenským problémů. Souhlasíte?

Většina z nich se spojila pod názvem Bigg Boss, což je label, rodina, volné sdružení rapperů, producentů, graffiti writerů, produkčních, režisérů a mnoha dalších. Mnozí se shodují v tom, že hip-hop přebral punku novou, dorůstající generaci i díky aktuální sdělnosti sociálních a společenským problémů. Souhlasíte?

Mládež se chce bavit, zároveň se vymezovat ke generaci rodičů. Techno, punk, hip-hop, metal, to všechno jim to může poskytnout.

I já jsem jako teenager hledal východisko v hudbě, textech a názorech, kterými jsem si v rauši mejdanů nechal ovlivňovat duši a osobnost.

Pro drtivou většinu z nich je to jen krátká přestupní stanice před plnohodnotným začleněním do procesu, proti kterému tak aktivně bojovali.

Některým ta fascinace slovy o svobodě zůstane a urputně zápasí s přenosem těchto ideálů do dalších fází života.

Jsem jeden z nich a samozřejmě i moje názory jsou v neustálém vývoji. Co mi zůstalo z období mládežnických utopií je touha po nezávislostí, stoprocentní vztah, ztotožnění se s vlastní prací a hledání štěstí skrze ni.

Jsem jeden z nich a samozřejmě i moje názory jsou v neustálém vývoji. Co mi zůstalo z období mládežnických utopií je touha po nezávislostí, stoprocentní vztah, ztotožnění se s vlastní prací a hledání štěstí skrze ni.

Jsem jeden z nich a samozřejmě i moje názory jsou v neustálém vývoji. Co mi zůstalo z období mládežnických utopií je touha po nezávislostí, stoprocentní vztah, ztotožnění se s vlastní prací a hledání štěstí skrze ni. Zakládající člen PSH Orion získal před časem cenu Akademie populární hudby a nedávno jste se představili ve skladbě Túžim s popovou divou Darou Rollins. Jde k sobě komerce a „stará škola“?

Jsem jeden z nich a samozřejmě i moje názory jsou v neustálém vývoji. Co mi zůstalo z období mládežnických utopií je touha po nezávislostí, stoprocentní vztah, ztotožnění se s vlastní prací a hledání štěstí skrze ni. Zakládající člen PSH Orion získal před časem cenu Akademie populární hudby a nedávno jste se představili ve skladbě Túžim s popovou divou Darou Rollins. Jde k sobě komerce a „stará škola“?

Neustálé kastování hudbě nesvědčí. Spolupráce a skladba z ní vzešlá je buď dobrá, nebo ne. Nejde o to, jestli někomu ostatní přilepili nálepku underground a druhému mainstream.

Letos jsem byl na cenu Akademie pro změnu nominován já se svou sólovou deskou Gorila vs Architekt, přesto si tím jakkoli nehodlám nechat měnit život.

Foto: Právo

Vladimir 518 při přebírání letošního žánrového Anděla

Fascinuje mě, že může někomu připadat podezřelá spolupráce rappera a zpěvačky, ať je jakkoli známá.

Na svou desku jsem přesně ze stejného důvodu natočil věc s Leškem Semelkou. Rád natočím i skladbu s Evou a Vaškem, jen abych ostatním dokázal, že v rapu se může stát cokoli. Je to komiksový svět, popkultura, zábava i výpověď o životě takovém, jaký je.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám