Hlavní obsah

Jackson vydělává víc po smrti než za života, psychologové zkoumají proč

Novinky, Pavel Stockl

Podle prodejů alb a upomínkových předmětů se zdá, že pro veřejnost má Michael Jackson větší cenu jako mrtvý než živý. Psycholožku Even Gayle Steverovou, která studovala fanoušky krále popu už před dvaceti lety, fascinovala reakce na Facebooku.

Foto: Wally Skalij, Reuters

Projevy smutečních hostů provázely obrázky ze života a koncertů Michaela Jacksona.

Článek

Proč pohřeb mediálních osobností jako byl Michael Jackson přitáhne takovou pozornost veřejnosti? Někteří psychologové odpovídají, že jde o prostě o jev vynucený tlakem médií nebo, že si tak fanoušci odnášejí odlesk nesmrtelnosti známé hvězdy. Tisíce lidí na pohřbu krále popu a milióny dalších, kteří přetížili internet jdou podle stanice MSNBC nad rámec zažitých rituálů. Přitom před svou smrtí byl král popu považován za víceméně odepsanou hvězdu.

Lidé jsou naprogramováni

Steverová vidí v obnovením zájmu o Jacksona projev parasociální vazby, která může být stejně silná, jako je vztah k přátelům nebo příbuzným. „Jsme biologicky naprogramováni k tomu, že nás přitahuje tvář a hlas,“ vysvětluje Steverová s tím, že v posledních sto letech lidé s kinem a televizí poznávali zdánlivě blízce herce a další umělce a mediální celebrity. A mozek podle Steverové často ani nepozná rozdíl.

Smutek fanoušků za Michaelem Jacksonem tak může být stejně opravdový a hluboký jakou u jeho nejbližších. Intenzita prožívání takového vztahu není přitom dána velikostí té, či oné hvězdy. I herci ve vedlejších rolích mají své oddané fanoušky.

Podle studie Jay Derrickové a jejích kolegů z University of Buffalo fanoušci promítají do hvězd své ego a sebehodnocení. Málo sebevědomí lidé ve hvězdách vidí své ideální, budoucí já, a ti ješitní v nich vidí svou stávající osobnost. Analýzy průzkumů pak ukázaly, že lidé prostřednictvím televize naplňují, či sytí své společenské nároky na vztahy, jakkoli jsou ty skutečné s jejich partnery pro ně neuspokojivé.

Podmíněná nesmrtelnost

A jak se to má s nesmrtelností hvězd? Ta podle tureckého profesora Pelina Kesebira úměrně roste s tím, nakolik je ta či ona hvězda považována za esenci, reprezentanta kultury dané společnosti nebo jen skupiny lidí. Čím více odpovídá jejich představám, tím je nesmrtelnější.

Kesebir kladl v jednom ze svých dřívějších průzkumů pokusným skupinám lidí hypotetickou otázku: Jak dlouho budou lidé znát Michaela Jacksona po jeho smrti.

První skupina, která zároveň dostala jiné kontrolní otázky, které dotazované vedly k přemýšlení o vlastní smrtelnosti dospěla k hodnotě 104 let. Druhá skupina, která naopak nebyla navedena k uvažování o vlastní smrtelnosti, se pohybovala ve svém odhadu kolem 60 let.

Na poněkud jednodušší úrovni se pak ukazuje, že lidé například věří, že je menší pravděpodobnost, že s nimi spadne letadlo, pokud v něm cestuje známá osobnost. V jistém smyslu tak mají mediální hvězdy a hvězdičky polobožský status, a proto jejich smrt přitahuje podle Steverové tolik pozornosti.

Reklama

Výběr článků

Načítám