Pomohlo vám, když se v polovině 90. let prosadily kapely Green Day a Offspring?

Začínali jsme ještě před tím, než se prosadily. Před jejich nástupem bylo těžší hrát turné, chodilo méně lidí a bylo méně klubů. Scéna vyrostla po úspěchu Green Day a Rancid. To pomohlo kapelám, jako jsem my.

V počátcích jste se drželi punkového přístupu, desky jste si vydávali sami.

Ano, idea dělat si to sám má smysl. Když jste v kapele a máte společnou energii, tak je to lepší, než jen sedět a čekat, kdo přijde. Pracujete jako tým a děláte si to po svém. Není důvod, aby nějaká kapela na světě nebyla tak úspěšná jako my, když bude pracovat.

Jste schopni se hudbou uživit?

Žijeme skromně, ale jsme. Děláme to tak od roku 1996, kdy jsme se začali věnovat hudbě naplno. To, že nás hudba živí, ale znamená, že jsme pořád na turné. Kdybychom přestali jezdil, museli bychom jít do zaměstnání.

Co vás vedlo k tomu, že jste udělali společné album s politickými Anti Flag?

Na Anti-Flag se nás lidi hodně ptají. Zajímá je, jak s nimi můžeme pracovat, když jsme tak odlišní. Jsme přátelé a máme toho hodně společného, vlastně se lišíme jen v detailech. Anti-Flag i Bouncing Souls jsou punkrockové kapely a společnou máme jednu základní věc – díváme se dopředu.

Snažíme se jedním nebo druhým způsobem změnit svět. Oni mluví hodně o vládě a politice, ale my jsme taky političtí, i když mluvíme více o osobních vztazích. Když chcete změnit svět, musíte začít tím, že začnete měnit svůj vztah k lidem. I tím, jak žijete svůj život, dáváte najevo svůj politický postoj. Vytváříme si vlastní zákonitosti a jimi se řídíme, což považuju za politické poselství.