Článek
Na nové desce Karikatury jste se vrátili k syrovému rockovému zvuku. Byla to součást strategie kapely?
Byl to přirozený vývoj. Doga nahrála sedm desek a každá z nich má nějakou atmosféru. Na Karikaturách jsme dospěli k jasnému a přímočarému zvuku, se kterým jsme před více než dvaceti lety začínali.
Jaké to před těmi jednadvaceti lety bylo?
Byla především chuť hrát, a ta je pořád. Je to pro nás největší štěstí, největší energie a motor. Nehrajeme pro peníze, hrajeme za peníze – to je velký rozdíl. Na prvním místě je ovšem zábava. S bubeníkem Mrňusem hraju skoro dvacet let, s kytaristou Lumírem dvanáct a s baskytaristou Pepou pět let. Doga je náš život.
Není škoda, že Doga kvůli textům v češtině těžko uspěje v zahraničí a kromě výjezdů na Slovensko se v podstatě stále drží doma?
Nikdy jsme netíhli k tomu hrát venku. Zčásti samozřejmě i proto, že je tu jazyková bariéra. Přiznám se, že mi to vadí. Kdybych uměl dobře anglicky, tak bych určitě navázal spoustu kontaktů se zahraničními kapelami, s nimiž se potkáváme na českých festivalech. Určitě bychom jezdili ven.
Na nedávné Noci plné hvězd jsem s Blazem Bayleym, bývalým zpěvákem Iron Maiden, mluvil asi dvě hodiny. Bohužel si už nepamatuju o čem, vypil jsem příliš mnoho alkoholu. V zásadě tedy mohu říct, že jsme burani – přímočaří kluci, kteří dělají muziku tak, jak ji cítí. Nechceme ji dělat jinak, nehodláme se učit noty a nebudeme si hrát na něco, co nejsme. Hrajeme rock’n’roll a žijeme ho.
Anglicky se ale člověk může naučit.
Já se učím už několik let. Jsem věčný začátečník. Domluvím se, ale zpívat v angličtině nebudu, protože by to bylo hloupé.
Jak si hlídáte, abyste se ve svých písních melodicky nebo aranžérsky příliš neopakovali?
Každá kapela s daným zvukem se opakuje. Poslechněte si desky AC/DC nebo Iron Maiden. V Doze dělám hudbu většinou já a připouštím, že v nich nějaké vykrádání sebe sama bude. Myslím si ale, že to nejde jinak. Složil jsem sedm alb Dogy a dvě desky Törru, to je devět kolekcí. Mám určitý rukopis a neumím to jinak. Přesto si myslím, že mé písně jsou barevné.
O čem jsou texty na nové desce?
Jsem jednoduchý, pocitový člověk a píšu o tom, co vidím. Nejsem básník, který umí napsat krásné verše. Jsem ale přesvědčen, že mému jazyku lidé rozumějí, chápou ho a že je i spojuje.
Na vašich minulých deskách se v některých písních jako textař objevil písničkář Jarek Nohavica. Tentokrát jeho text chybí. Proč?
Poslali jsme mu asi dvě písničky, ale protože jsme v nich trochu přitvrdili a Jarek nám textoval spíš klidnější věci, zavolal mi a omluvil se, že se mu to nedaří. Trochu mě to mrzí, ale nedá se nic dělat.