Hlavní obsah

Lanugo, originalitou ochmýřený pop-jazz-rock

Novinky, Stanislav Dvořák

Lanugo jsou chloupky, které mají na těle novorozenci, a taky nová pražská skupina, která se vyklubala na Vyšší odborné škole Jaroslava Ježka v Praze. Má potenciál nadchnout fanoušky nadžánrových hledačů se smyslem pro křehkou melodičnost typu Lenky Dusilové a Dana Bárty.

Článek

V čele skupiny stojí éterická i rytmicky rázná zpěvačka Markéta Foukalová (ex Madfinger), která mimo jiné spolupracovala s Michalem Pavlíčkem (Na Kloboučku, hudba k seriálu Dobrá čtvrť), Michalem Prokopem (deska Poprvé naposledy a Live 60) nebo s Kamilem Střihavkou (WooDoo, B.S.P., The Leaders).

Zvuk Lanuga dotváří kromě basy a bicích (Rastislav Uhrík, Milan Kopřiva) další výborní muzikanti mladší generace - Miroslav Hloucal (trumpeta), Mirek Šmilauer (kytara) a v neposlední řadě Viliam Béreš (klavír), který se v poslední době mediálně proslavil hraním ve velmi úspěšných skupinách Toxique a Navigators.

Komerční hity u Lanuga nečekejte

Na tradiční prostý hit, který vyžaduje komerční rádio, u nich nenarazíme, na druhou stranu nejde ani o tzv. "nesrozumitelný" jazz, kterého se běžní posluchači bojí.

Eponymní debut Lanuga je přehlídkou odvážné vlastní tvořivosti mladé kapely, která si ráda sáhne na jazz, ale i na jazz-rock, pop a tzv. vážnou hudbu. Ano, to vše skutečně lze kombinovat a pořád to může dávat smysl. Přitom nejde o snobské umění pro umění, ale o poslouchatelnou hudbu.

Jediná coververze je zařazena na konci desky a jde o legendární skladbu At Last, kterou proslavila před půl stoletím Etta James. Zatímco popová hvězda Beyoncé ho v Praze nedávno zpívala technicky výborně, ale trochu otrocky a suše, Lanugo i tady zariskovalo, nenechalo se vystrašit posvátností originálu a natočilo At Last poněkud halucinogenně, nebo chcete-li trip-hopově. A vyšlo to.

Reklama

Výběr článků

Načítám