Článek
Jak se vám daří udržovat si energii?
Už 28 let jsem vegetarián , neberu drogy a starám se o sebe. Dělám triatlon a udržuju se ve formě pomocí boxu a kick-boxu. Neoznačuju se však za straight edge, dělám to jen pro to, abych mohl vše odevzdat publiku. Viděl jsem kapely, jak říkaly, sorry, necítíme se dobře, večer jsme moc chlastali, měli jsme party.
Ale já říkám - žádný publikum se nesmí vojebat. Zaplatilo vlastní peníze za to, aby tě viděli, tak ty musíš odevzdat na pódiu sto procent, každou zadělanou kapku potu. Když to takhle neděláš každý večer, tak šidíš lidí. A v tom já nejedu.
Je úcta k divákovi to jediné, co vás vede k tomu abyste ze sebe vydal vše?
Ne. Jak říkali Bad Brains, kteří mě přivedli ke spiritualitě: Tohle se nám zjevilo, tenhle přístup jsme získali, a proto máme harmonický život. Když hraješ a zpíváš a nejde to přímo od srdce, tak to němá cenu, publikum vycítí lež. Existuje hodně kapel, které se různě hýbou, skáčou, já je podezřívám, že to nejde ze srdce. Není tam žádné poselství.
Můžete přiblížit své poselství?
Naše poselství směřuje proti materialistickému životu, není politické, ale spirituální. Naše poselství o revoluci je evoluce, je to revoluce vědomí, ne revoluce, kdy vezmete pušky. Mluví o změně vědomí, kdy začneš přemýšlet o humanismu na celé planetě. Ty jsi Čech a já Američan, ale duchovně jsme stejní. Ať černí, nebo bílí, nebo Číňani, základem je bratrství, které nás drží pohromadě. Všichni pocházíme z jednoho Otce.
Já věřím v Boha, a právě to vede k tomu, abych pokračoval. Je to můj názor, který nemusí sdílet každý. Já s snažím žít svůj život jako Ras Tafari, to znamená princ míru, to je základní význam, ale když nastane čas na válku, budu přímo v první linii
Bojovat v první linii nezní moc mírumilovně.
Může na této planetě zavládnout mír, když se jen v Americe zabíjejí miliardy zvířat a milióny dětí v těle matek? A teď si vezmi ty miliardy a miliardy a miliardy zvířat, která jsou přivedena na jatka každý jednotlivý rok na téhle planetě? A ty bys chtěl mír?
Vždyť vytváříš peklo pro zvířata, ničíš planetu se svými korporacemi, zabíjíš děti v děloze. Chtěl bys mír, protože jsi do Bílého domu dosadil Obamu? Myslíš si, že ten něco změní? To jsou všechno semena destrukce.
A my v jednom verši říkáme: Svět se točí mimo naši kontrolu v kole se smrtí destrukcí a válkou. Takhle nemůže nastat mír a bude to horší a horší a horší, než se lidi proberou a zatočí s tím. Na každou akci je reakce, když zabíjíš, budeš zabit.
Svámí Prabhupáda řekl, když zabíjíš zvířata a děti v děloze, pak mladí muži budou posíláni na jatka a popraveni podobným způsobem . To je karma.
Není ale ono šikování se spíše náboženstvím?
Spiritualita a náboženství jsou dvě rozdílné věci. Spiritualita znamená nacházení sebe samého, náboženství znamená, že nasloucháš, jak ti říkají, co se má dělat a co ne. Soudí tě, aniž bys rozuměl tomu proč. Náboženství je fanatizmus, chybí mu filozofie. Spiritualita kombinuje texty indických véd, nesobeckou oddanost a filozofii tak, aby se potkaly. Spiritualita znamená, že zkoumáš sám sebe a to je, co já dělám každý den .
Poslouchám, co řekl Svámí Prabhupáda, protože on je mistr, který tohoto stupně dosáhl sám. Když ti někdo řekne, nestrkej prsty do ohně, aby ses nespálil, tak mi moje inteligence řekne, ok, jasně, nemám se dotýkat ohně, abych se nepopálil. Inteligence prvního stupně znamená, že máš schopnost naslouchat a přijmeš to.
Druhá lekce je, že si přesto pořád chceš šáhnout do ohně, a popálíš se jako dítě, které do něj strká prsty. A pak už víš, že nemáš šahat do ohně. A inteligence třetího stupně je, že stále saháš do ohně, i když se pokaždé spálíš.To je proces učení a spiritualita.
Proč jste se dal na muziku?
Měl jsem hrozné dětství, vyrůstal jsem po sirotčincích a pasťácích a hudba mi v nejhorších časech dětství pomáhala. Hudbu jsem vnímal vždy velmi hluboce, bylo to jako volání, co jsem mohl dělat. To bylo první, kdo mě k tomu dostal a zbytek je historie.
Jak vzpomínáte na začátky Cro-mags?
Člověče, byly dobrý časy a byly špatný časy. Já jsem to dělal jen pro lidi kolem nás, udělal jsem pro ně pár písní .Ale pořád je vnímám stejně, protože pravda nepodléhá času, pravda byla pravdou před dvaceti lety a bude pravdou i za dvacet let.
Čím tom, že vás tak ovlivnili Bad Brains, vlastně první a jediná čenošská hardcorová kapela?
Protože jsem v letech 1980–81 byl jejich bedňák a viděl jsem je každý večer. A žádná z velkých kapel sedmdesátých let, ani Led Zeppelin, Black Sabbath, Who, Rolling Stones nebo Yes neměli na Bad Brains. To byla největší kapela, co kdy existovala. Když na pódiu ukážete takovou energii, jakou měla tahle kapela, jejich poselství a jejich hudbu, tak se jim nikdo nevyrovnal.
Existuje pořád scéna newyorského hard coru?
Rozhodně ne, je to pryč, konají se koncerty a existují kapely, dělám reunion Cro-mags se Sick Of It All a dalšíma kapelama pro kamaráda, který má rakovinu. O tom to je, o kamarádství. Vlastně je to rodina.
Cro-mags
Cro-mags patřili v osmdesátých letech k prvním představitelům newyorského hard coru, který spojoval punkovou zběsilost a údernost s metalovým zvukem zkreslených kytar. Cro-mags však nabízeli ještě něco, co se u většiny jiných kapel na scéně neobjevovalo - silnou spiritualitu odvozenou od rastafariánství a ovlivněnou kršnovstvím. Vznikl dokonce speciální subžánr označovaný jako kršna-core, kde se přístup straight egde, tedy odmítání drog a alkoholu snoubilo nejen s vegetariánstvím, ale také se spiritualitou, kterou by člověk nečekal u svalnatých pokérovaných vyznavačů bojových sportů, jimž by se většina vyhnula velkým obloukem. Skupinu dal dohromady baskytarista a vyznavač džiu džitsu Harley Flanagan, významnou roli však v ní měl od počátku zpěvák John Joseph. Dvě silné osobnosti v čele kapely se během kariéry několikrát rozešly, občas každý z nich vedl dokonce vlastní verzi Cro-mags se zcela odlišným obsazením, obě však nabízeli ohromují show oplývající nasazením. Na protagonistech jako by se věk ani neprojevoval, což John Joseph ukázal loni při vystoupení s jinou kapelou Bloodclot! i na jarním koncertě v pražském Exitu.
Nemluvím o newyorském hard coru a podobných hovadinách, v New Yorku už nezůstaly žádný kluby, není žádný místo, kde by se dalo hrát. To bylo v 80. letech, ale když se něco koná, tak lidi přijdou. Jsou tu přátelé a to je opora, Madball, Sick Of It All, Agnostic Front a Roger Miret, to je moje rodina. Mně je šestačtyřicet, dělám si svý věci, starám se o holku, pomáhám krmit bezdomovce, když se však něco děje, na koncert přijdu.