„Po obsazení naší republiky Němci rozhodl jsem se odejíti za hranice a tam pracovat pro osvobození Československé republiky,“ napsal si o důvodech odchodu z okupované vlasti.

Cenné záznamy z Polska

Nesmírně cenné jsou jeho stručné záznamy z Polska, kam zamířil, stejně jako časové i věcné informace o převedení Českého a slovenského legionu do Sovětského svazu v září 1939.

Svoboda věděl, že pomoc proti nacismu může čekat jen ze strany Moskvy. O to vzácnější jsou zápisky týkající se např. tzv. hvězdářů, členů komunistické strany, kteří podle direktiv Kominterny zpočátku odmítali vojenskou angažovanost v konfliktu, který byl považován za válku imperialistických států.

Jsou tam rovněž řádky o tom, že Svoboda dobře znal Ukrajinu i Rusko, kde bojoval v roce 1915 jako voják rakouské armády a o rok později už jako legionář.

Přesná autencita deníků

Dík patří jeho dceři Zoe Svobodové-Klusákové, že neupravovala ani slovosled, aby neporušila autenticitu otcových deníků. Hovoří každá věta.

Například o tom, že velitel čs. mise plukovník Píka neinformoval sovětskou stranu o tom, že byl Svoboda pověřen jednáním s mužem z velvyslanectví Slovenska, tehdy spojence Hitlera.
Svoboda upadl tehdy v podezření, že mu pomáhá.

Nebo údaj z 1. dubna 1941: „Němci navrhli Chorvatům a Slovincům, aby se odtrhli do Jugoslávie a osamostatnili se. Chorvaté odmítli.“

Matka s dcerou se dokonce války schovávaly

Mimořádnou událostí jsou jeho sny, v nichž se setkával s manželkou Irenou, synem Mirkem i Zoe. Zdánlivě chladný voják je tu ukázán jako nesmírně citlivý člověk.

Jeho věty o výsadcích doplňují fakta o tragickém osudu syna, který jim pomáhal a zaplatil životem. Matka s dcerou se do konce války schovávaly.