Hilský se přiznává, jak ho baví, že kvůli několika stránkám musí načíst mnoho set, někdy i tisícovek stran, zkrátka celé autorovo dílo, aby pak o něm v obrazné zkratce vydal svědectví. Jako historik má ctižádost připomínat fakta, jako pedagog podat smysluplný obraz měnící se a vzájemně související tvorby.

Oceňuje málo známé kontrasty. „Básník hlubinných vod lidské duše“ Edgar Alan Poe se mu jeví jako humorista. Nestydí se za obdiv k autorovi „příběhů amerického Západu“ Bretu Hartovi, který jako novinář popsal masakr šedesáti indiánských mužů, žen a dětí, kteří v roce 1858 tři dny tančili a hodovali a údajně tak rušili klid nových osadníků. Riskoval zlynčování, když psal pravdu. Průkopník americké povídky, humorista, učitel Marka Twaina.

Hilský projevuje smysl pro nadsázku. Legendy zbavuje romantických nátěrů. Bořitel společenských a literárních konvencí Jack Kerouac nakonec utíkal nejvíc před svými příznivci. A „beat generation“, která předělala Ameriku, nechtěla měnit společnost. „Utíkali před ní ze strachu, aby nepředělala ona je.“