Pozdě, ale přece. Country-rockoví klasici naservírovali pořádně dlouhý koncert a užívali si to, i když po desáté hodině už možná leckoho napdalo, že tolik chodů najednou člověka zmáhá. Všechny ty balady snad opravdu hrát nemuseli, ale převážná část koncertu byla živá a plná zábavy.

Po zahájení materiálem z novější desky Long Road Out of Eden se Eagles pustili do svých Greatest Hits a na to posluchači čekali. Witchy Woman, Peaceful Easy Feeling či Lyin' Eyes  zahráli a zazpívali velmi precizně, zvuk nebyl příliš nařvaný, a tak vynikly jejich dokonalé vícehlasy. Hit Hotel California si kupodivu nenechali na přídavek, aby své nadšené příznivce napnuli, a odehráli jej proti všem pravidlům showbusinessu po třech úvodních písničkách.

Eagles v Praze

Joe Walsh nevynechal své šaškovské grimasy.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Následovaly No More Cloudy Days, One Of These Nights, Heartache Tonight, Life In The Fast Lane a mnoho dalších. V přídavku potěšila svižná Také It Easy a velmi příjemným překvapením se stala vynikající blues-rocková skladba Rocky Mountain Way z nedoceněné desky The Smoker You Drink, The Player You Get (1973), kterou vydal Joe Walsh sólově a nepatří do běžného repertoáru Eagles.

Walshovo sólování dodávalo koncertu vůbec největší šťávu. Perfektní teskné blue-grassové vokály jsou sice pěkná věc, ale nebýt jeho řezavé kytary, pohybující se mezi klasickým rockem 70. let a bluesovými slide motivy, show by poněkud usínala.

Kdo si přišel na Eagles zavzpomínat, a takových asi byla většina, odešel nadšen. Ostatní mohli ocenit alespoň krásné řemeslo.