Čtu: Včera jsem otevřel knížku Faktótum Charlese Bukowského, který mě stejným dílem odpuzuje, jako přitahuje. Obdivuji jeho zkratku. Ale z jeho morálních závěrů mu nevěřím ani slovo. Jinak se stále vracím k dějinným pracím historika Paula Jonese. O jeho objektivitě trochu pochybuji, ale každopádně je to poutavý vypravěč.

Poslouchám: Díky své profesi poslouchám stále a rád. Poslouchám své studenty, sebe, kolegy. Patříme k těm podivným rodinám, které si u večeře pustí třeba Stravinského. Nedávno jsem dva týdny koncertoval na dvou festivalech v severním Německu, takže jsem hodně chodil na koncerty svých kolegů.

Viděl jsem: Velmi na mě zapůsobila nedávná návštěva Ermitáže. Přestože jsem tam mohl strávit jen půlden, dýchla na mě starosvětská bohatost říše, která je dnes na kolenou.

Internet: Nejčastěji doma používáme mezinárodní vyhledavač www.yahoo.com.

Ladislav Fuks: Variace pro temnou strunu

Po letech se ke čtenáři dostává velký český spisovatel se svou třetí prozaickou knihou (z roku 1966), v níž se vrátil do dětství. Vypráví fiktivní příběh chlapce Michala žijícího v prostředí ovládaném dominantním otcem, vysokým policejním úředníkem. Stísněnost duše a osamění Fuks podává naprosto věrohodně, dějovým vrcholem je nacistická okupace. Dnes už víme, že jde do značné míry o autobiografii.

Ladislav Fuks: Variace pro temnou strunu, Odeon, 352 strany

Martina Topley - Bird: Quixotic

Americká zpěvačka Martina Topley - Bird má za sebou spolupráci s věhlasným zvukovým hledačem Trickym a v sobě spoustu elektronického citu. Její skladby jsou vystavěné na syntezátorovém základu, ale opravdové písničky z nich dělá hlas. Disponuje kapkou soulového zabarvení, kusem písničkářské duše i schopností některé úseky jen tak vyprávět. Nálada alba je velmi volná, netrpělivé může ve svém závěru poněkud věznit. Jenže pokud zpěvačka zkouší najít směr k modernímu soulu a rhythm´n´blues, jde správnou cestou.

Martina Topley: Bird: Quixotic, Sony Music/Bonton, 51:10