Autorka expozice, fotografova dcera Blanka Chocholová, rozčlenila výstavu do osmi "kabinetů" odpovídajících jednotlivým tématům, či životním etapám fotografa, které předurčili obsahovou náplň jeho snímků.

Jádro tvoří momentní fotografie ve stylu "všedního dne" s prvky surrealismu a městského civilismu blízkého tvůrcům ze Skupiny 42. Mezi fotografiemi ze 40. až 70. let nalezneme denní i noční snímky městských interiérů i exteriérů, industriální záběry pražské periferie, ale nechybějí ani nalezené zátiší, struktury, nebo akty.

Kromě čisté fotografie uplatňuje autor s oblibou vícenásobnou expozici nebo fotogram. Výrazově i technicky specifické jsou koláže, které vznikly ve spolupráci s výtvarníkem Jiřím Kolářem při přípravě Chocholovy monografie na začátku šedesátých let.

Další výraznou oblastí fotografovy tvorby jsou portréty celebrit. Vyznačují se výstižností gesta, podpořeného často charakterizujícím pozadím. Mezi snímky osobností českého kulturního života objevíme tváře jeho kolegů Zdenka Tmeje a Karla Ludwiga, ale také dalších fotografů, malířů, herců, literátů a jiných umělců Bohumila Hrabala, Milana Kundery, Jana Zrzavého, Františka Tichého, Jana Wericha, Jiřího Trnky, Josefa Lady. Mimořádné pozornosti se těší dnes již kultovní portréty Salvatora Dalího z roku 1969, ze kterých přímo srší životní energie extravagantního malíře.

Na výstavě se objevují také záběry ze striptérského salonu Crazy Horse Saloon, které Chochola zhotovil během jedné ze svých návštěv Paříže na konci šedesátých let.

Samostatný sál je pak věnován působivým snímkům z autorovy cesty do Vietnamu, který navštívil v roce 1961 spolu s fotografkou Dagmar Hochovou. Tyto fotografie zobrazují rybářské výjevy, práce na rýžovišti a zpracování bambusu jsou jako soubor vystaveny vůbec poprvé.

Fotografická tvorba Václava Chocholy představuje nejenom důležitou součást české kultury, ale velkorysostí témat a nadčasovostí sdělovaných obsahů nepochybně přesahuje hranice země a začleňuje se do kontextu světové fotografie.

Jak napsal v roce 1965 Chocholův přítel Bohumil Hrabal: "Tak Příroda, aby sebe sama spatřila, vymyslela lidské oko...Tato událost, která se stala na počátku vývoje přírody, a člověka a boha, i fotografie, je od nepaměti symbolizována rovnostranným trojúhelníkem, ze kterého zírá nemrkající lidské a tedy boží oko. Fotograf Chochola je takové putující boží očičko..."

Václav Chochola Fotografický archiv Archiv hlavního města Prahy, ClamGallasův Palác, autorka výstavy Blanka Chocholová, do 9. 3. 2003