Článek
"Je to naprosto neodmyslitelný symbol české populární hudby. A to už od začátku 60. let, kdy nastoupil do Semaforu. Byl to lidový bard, který vlastně nemá paralelu. Všichni ostatní byli takoví uhlazení, on buřičský a tím si získal publikum," řekl ČTK dramaturg, moderátor a průkopník diskoték Miloš Skalka.
Publikum mělo podle něj rádo buď Karla Gotta, nebo "Waldu", což jim v podstatě vydrželo až do Matuškova odchodu do Ameriky v roce 1986. Lidovost a samozřejmou spontánnost vtiskl charismatický Matuška podle Skalky nejen do svých písniček, ale i do soukromého života. Rád prý chodil na pivo do oblíbených hospůdek na Starém Městě a přátelil se s místními "štamgasty".
Druhý červencový den slavívala s Matuškou narozeniny zpěvačka Yvonne Přenosilová, která na svého přítele vzpomíná jako na "nesmírně pozitivního člověka". "Moje maminka, která mne vždycky hlídala, jemu propadla úplně. Byl často u nás doma a napravoval jí plotýnky. On ani sám pořádně nevěděl, kde a kdy se narodil... Pak se to náhodně dozvěděl někde na matrice," vyprávěla. Matuškova maminka byla zpěvačkou vídeňských operetních divadel a často se stěhovala.
Měl nesmírně krásné mládí. Byl to bohém s nádherným hlasem a dokázal žít.
Matuškův hit s Karlem Štědrým Mám malý stan doslova zlidověl. Štědrého zpráva o Matuškově úmrtí zaskočila. "Je to rána z čistého nebe. Náš největší hit, který pořád zpívám, chtějí ode mne vždycky slyšet krajané v Kanadě, Americe, Austrálii. Vždy tím gestem naznačeným rukou říkají 'Pane Štědrý, bude...?' A 'malý stan' zpívá se mnou celý sál," zavzpomínal Štědrý.
Po hudebních štacích s Matuškou putovala i zpěvačka Yvetta Simonová, která s ním vyjela poprvé na západ v roce 1968 na zájezd do Belgie. "Je mi to nesmírně líto. Byl to vynikající zpěvák, kamarád a báječný člověk s obrovským srdcem. Dělávali jsme s ním a s Karlem Vlachem a jezdili na zájezdy," uvedla. Kus mládí odešlo s Matuškovou smrtí i promotérovi a baviči Petru Novotnému, podle něhož nikdo není nesmrtelný, "Walda" ale ano.
Pilarová: Byl to bohém s nádherným hlasem
Nejznámější duety také Matuška zpíval s Evou Pilarovou. Jejich Ach, ta láska nebeská byla vyhlášena písní roku a tentýž rok (1962) dostal i svého prvního Zlatého slavíka. Intenzivně spolu pracovali v divadlech Semafor a Rokoko, poté se sice jejich pracovní cesty rozešly, stále se však vídali na koncertech a oslavách různých výročí.
Pilarová jej považuje za bezvadného kamaráda, s nímž si říkala spoustu věcí. "Věděla jsem, že není zrovna zdráv. Tak si to tak rekapituluju a říkám si, že měl nesmírně krásné mládí. Byl to bohém s nádherným hlasem a dokázal žít," řekla.