Thriller Na odstřel režiséra Kevina Macdonalda (Poslední skotský král) má mimo jiné i prostřednictvím odkazů právě na slavnou kauzu, která vedla k odstoupení prezidenta Nixona, rehabilitovat žurnalistické povolání, alespoň v jeho nezbulvarizované podobě.

Díky zákonitostem žánru musí v thrilleru existovat ta dobrá a v základních rozměrech bezchybná hlavní postava, tady je to reportér deníku The Washington Globe Cal McAffrey. Je ideálem investigativního novináře: odvážný, chytrý, vtipný, sice trochu nepořádník, ale „chodící charizma“. Je pro své povolání a hledání pravdy ochoten obětovat svůj soukromý život i přátele a občas i překročit zákon či alespoň etická pravidla.

Realitě se tahle ikona nepodobá, ale tady to nevadí. Podobně jako drobná novinářská klišé, jako když se donekonečna odkládá uzávěrka.

Novinář ze starých poměrů

Kromě konkrétních propojení na zmiňovanou Watergate (v onom hotelovém komplexu má sídlo lobbistická odnož firmy, které jde McAffrey po krku) se na staré novinářské časy vztahuje i povaha hlavního hrdiny. I on je trochu ze zašlých dob, jeho počítač má 16 let, používá tužku, mobil má předpotopní a on-line verzi svého deníku nebere vážně. Navíc se dostává prací do konfliktu s novými majiteli listu, kteří vidí budoucnost v senzačních „rychlokvašných“ zprávách, které na stánku noviny prodávají.

A do nálady současné Ameriky kromě potřeby ukázat médiím správnou cestu zapadá i výčet padouchů, kterým jde McAffrey po krku. Není to jen už mnohokrát viděná anonymní, všemocná a podvodná korporace, ale i politici samotní. Dokonce se ukáže, že ani jeden z těch, kteří se tu na plátně objeví, nemá úplně čisté svědomí. A že se nebojí ke svým cílům zneužít i McAffreyho samotného. Jako by Macdonald (původem Skot) učil Američany, že jejich automatická důvěra ve volené zástupce není vždy na místě.

Film na odstřel má výborné tempo, vůbec není poznat, že předlohou byl seriál, obraty, odhalení se objevují přesně na čas a jsou vždy velmi silně působící i logické. Samozřejmě, a opět v rámci žánru nevyhnutelně, přichází i jeden těsně před koncem, ten ale jako jediný vypadá možná už moc vykonstruovaně.

Macdonald pracuje skvěle s lehce vtipnými pointami dialogů, dostal do snímku i špetku britského humoru. Především pak díky roli šéfredaktorky McAffreyho novin, kterou ztvárnila Helen Mirrenová. Ta přes minimální prostor svým výkonem vyčuhuje i nad Russella Crowea v ústřední zarostlé roli a zcela zastiňuje místy velmi křečovitého, v roli kongresmana vystupujícího Bena Afflecka, který by se měl hodně rychle naučit hrát i jinak, než že zběsile těká očima někde po stropě. Zlí jazykové by totiž mohli tvrdit, že celý jeho herecký projev je o strachu kouknout se do kamery.

Výsledkem toho všeho je ale velmi dobrý politický thriller, který sice trochu rezignoval na osobní rovinu, ale táhne v sobě důležitá poselství. Těžko ovšem říct, co Amerika na to.