Článek
Vousatí dědkové z Texasu i v Praze opěvovali toulání, dálnice, bary a balení ženských jako v roce 1969. Každý, kdo někdy alespoň přičichl k džínový bundám zasmraděným od benzínu a bluesrocku, jejich kouzlo pochopí, i když jinak se normálně holí a jezdí každé ráno do práce metrem.
ZZ Top neochudili své příznivce o hity jako Gimme All Your Lovin, Sharp Dressed Man, I'm Bad, I' m Nationwide, Got Me Under Pressure a Cheap Sunglasses, ale notoricky známou Viva Las Vegas nehrají, i když by si jí leckdo rád poslechl.
V přídavku došlo na skvělou Tush a pak už postavičky maskované černými brýlemi a vousy zmizely v zákulisí. Byl to koncert po čertech dobrý, ale také dost krátký, jižané se za ty peníze moc nepředřeli.
Jinak ale kvalitou vyčnívali nad průměrné stadiónové produkce. Už samotná předkapela The Cell, jež vzešla ze spojení českých muzikantů s americkým zpěvákem, si svou profesionalitou ihned získala publikum, které možná ani netušilo, kdo stojí na pódiu. Početná skupina s několika kytarami a dvěma vokalistkami velmi zdařile napodobuje styl Lynyrd Skynyrd a v Čechách těžko nalézá konkurenci, i když v USA jsou samozřejmě podobně dobrých kapel mraky.
Na pivo nezbyl čas
Pak už bez velké pompy nastoupili ZZ Top a kytarista Billy Gibbons předvedl bohatou zásobu hbitě se střídajících riffů i pěkná vynalézavá a patřičně "dřevní" slide sóla. Hraje hudbu zdánlivě strašně jednoduchou, ale málokdo dokáže znít jako ZZ Top.
Skupina fantasticky šlapala a kdo si plánoval, že si během koncertu dojde pro pití, až přijde slabší chvilka, ten se do konce nenapil, protože nudné písničky se na koncertech ZZ Top nehrají.