Hlavní obsah

Montekové a Kapuleti se představí v Plzni

Právo, Jiří P. Kříž

V plzeňském Divadle J. K. Tyla hry pro Velké nebo Komorní divadlo vybírají citlivě a uvážlivě. V hlavní budově má pochopitelně přednost opera nebo tituly klasického repertoáru. Jeden z nich zdobí Velké divadlo teprve od konce dubna: Shakespearovi Romeo a Julie v překladu Josefa Topola a v režii Jana Buriana.

Foto: Jiří P. Kříž, Právo

Kristýna Hlaváčková (Julie) a Zorka Kostková (Chůva u Kapuletů)

Článek

Je škoda, že se pro kvalitu nejmodernějších převodů Shakespeara z pera Hilského nebo Joska zapomíná na překlady o něco nebo i o hodně starší. Mezi Sládkem, Saudkem, Lukešem je Topolův text určitě nejbásnivější, krásný. Neshodí ho ani titulková citace dávného montekovského sluhy, siláka Franty Kocourka v brněnské Huse: Kapuleti se rojijó.

Mor na ta léta!

Principál plzeňského divadla vystavěl tragédii veronských milenců jako inscenační monument. A ty on umí znamenitě. Topolovy verše zní ale prostorem jeviště a hlediště civilně, bez patosu, tedy životně.

Přesto má DJKT problém: věkové složení souboru. Romea a Julii nemusí vždycky hrát teenageři. I ve zlaté kapličce hrávali prozměnu Hamleta padesátníci… Než jim v Ostravě Richard Krajčo ukázal, jak skvěle je možné dánského prince zahrál v devatenácti.

S Veronou je to horší. Romeo, Merkucio, Benvolio nebo Tybalt jsou vlastně hejskové, zlatá mládež z Kapuletova a Montekova rodu - mor na ně!

Z těch plzeňských věkově s přivřením všech člověčích, kuřích, rybích, mořských, punčochových, dokonce i volských ok odpovídá věkově snad ještě tak Zdeněk Rohlíček (Benvolio kulhavý jak Hosseinův Joffrey de Peyrac – pracovní úraz na jevišti). Tybalt Jakuba Zindulky už dávno dospěl v muže. Paris Tomáše Stolaříka připomíná trochu stařéčka Pagáča ze Zlína. Romeo Jana Maléře prozměnu rozdychtěného a dost nemotorného obra z hor. A Mercucio Martina Stránského? Dozrál určitě spíše už do vladaře, kníže Eskala. Nutno ale podotknout, že všichni naplňují charaktery postav velice dobře.

Julie krev a mlíko

Samostatnou kapitolou je výkon Kristýny Hlaváčkové v druhé titulní postavě. Byť typově někde mezi slovanskými děvčaty „krev a mlíko“, je krásná velkou oduševnělostí a přesvědčivostí rozpustile dívčího projevu. Nesporně velký talent plzeňské scény.

Zapomenout nesmím na Chůvu Zorky Kostkové: hubaté, prostořeké, užvaněné, inu jako od Shakespeara. A na Pavla Pavlovského v roli Bratra Lorenza. Ten má v Burianově inscenaci velký prostor, a smířen s tím, že na Romea má už hodně přes dvacet, zahrál fráterníka s citem pro hříchy mládí jiných. Moc hezky. Dobře se na Romea a Julii v Plzni kouká.

Velké divadlo DJKT Plzeň - William Shakespeare: Romeo a Julie. Přeložil Josef Topol. Režie Jan Burian, dramaturgie Marie Caltová, scéna Karel Glogr, kostýmy Dana Svobodová, scénická hudba Petr Malásek, šerm Karel Basák. Premiéra 25. dubna 2009.

Jiří P. Kříž, Právo

Reklama

Výběr článků

Načítám