Článek
Gen je skupina, která fungovala na počátku osmdesátých let. Před časem se vrátila s rozšířeným jménem Gen 2000. Proč?
Kapelu jsme začali oživovat v roce 2000 a chápeme to jako její novou éru. Z původní sestavy jsme zbyli dva, Pepa Kůstka, jehož považuju za nejosobitějšího kytaristu u nás, a já. Letopočet do názvu jsme dali i s ohledem na ostatní staré členy, aby mohli původní název použít, kdyby někdy chtěli Gen oživit. Momentálně ale nikdo z nich nehraje. Na hraní jsem se v podstatě vykašlal i já, jelikož muzika i nástrojová technika jsou už mnohem dál než v osmdesátých letech. Rozhodl jsem se jen zpívat. K sobě jsme vzali kamarády z jiných kapel.
Gen byla v minulosti hardrocková a bluesová kapela. Změnilo se to?
Myslím si, že nás nová doba ovlivňuje především ve zvuku kapely a v jevištní prezentaci. Nechali jsme si třetinu původního repertoáru a doplnili ho novými písněmi. V zásadě ale stále vycházíme z našich oblíbených stylů.
Jako zpěvák jste před lety proslul v roli Anáše v muzikálu Jesus Christ Superstar. Jak na to vzpomínáte?
Každý z muzikantů si v době příchodu Jesus Christ Superstar sliboval, že bude hrát Ježíše nebo Jidáše. Já na to byl příliš starý, ale Anáš byla role pro mě. Podepsal jsem tehdy stoprocentní smlouvu bez alternace, takže jsem čtyři roky hrál večer co večer. Zpěváci si mysleli, že muzikál poběží dva měsíce a pak o něj nebude zájem. V tom se ale zmýlili.
Se stejným týmem jsem pak dělal na muzikálu Evita, kde jsem alternoval v roli Magaldiho. V muzikálu Jirky Bareše Romeo a Julie jsem zpíval vévodu města Verony. Divadlo Spirála, kde se hrál, ale bohužel vzaly povodně a s nimi skončil i muzikál. V jiných jsem se už neobjevil.
Byla to dobrá zkušenost?
To určitě. Díky muzikálům jsem si navíc vybudoval budoucí povolání. Hrával jsem každý večer, ale přes den jsem měl čas. Ve čtyřiadevadesátém roce za mnou přišel jeden člověk a řekl mi, jestli jako dobře hovořící anglicky nechci překládat. Začal jsem se tomu věnovat, později i úpravě dialogů v dabingu, a dodnes mě to živí.
Vaše hudební kariéra je velmi bohatá. Vedla vás k nějakému zásadnímu poznání?
Přišel jsem na to, že na Anglosasy prostě nemáme. Vyskytne se tu občas výjimečný talent, ale v Británii jsou stovky kapel a jedna lepší než druhá. Nám chybějí nápady a dravost, i když jsou tu také stovky kapel.
