Popelka potěšila především vynikajícím výkonem lotyšské mezzosopranistky Eliny Garanči, která oslnila diváky pražského Obecního domu při svém loňském recitálu.

V titulní roli zazářila svým lahodně znějícím měkkým hlasem, jenž lehce proplouval všemi koloraturami od krásných teplých hloubek po jiskřivé výšky bez slyšitelného přechodu mezi rejstříky.

Garanča je navíc i skvělá herečka, takže obdařila Popelku vtipem i něhou. Škoda že vedle sebe neměla reprezentativnějšího Prince. Lawrence Brownlee sice hlasově roli zvládal, divák mu však spíše uvěřil srdečnost sluhovského převleku než charisma šlechtice.
Uškodila mu i inscenace, v níž jeho malou postavu zbytečně zdůrazňovaly předimenzované kulisy.

Na představení Popelky se prodávaly vstupenky již na příští sezónu (a byl o ně velký zájem), jež přichystala reprezentativní výběr z italské a francouzské opery. Řada kin odměňuje po sezóně diváky vysíláním záznamů starších představení. 27. května to bude Gounodův Romeo.