Exhumaci provedli dva litoměřičtí němečtí hrobníci Hans Knobloch a Franz Dracke, v té době ještě paradoxně českoslovenští občané. Obrubník a náhrobek byly rozebrány zbytkem čs. vojska a vše spěšně převezeno do Prahy.

Ostatky byly pár dní vystaveny ve strašnickém krematoriu. Posléze byly převezeny do Antropologického ústavu UK, kde je prof. J. Malý odborně prozkoumal. Bulvární tisk totiž psal, že nebyl exhumován pravý Mácha, což Malý vyvrátil. A 7. května 1939 již v protektorátní Praze byly ostatky slavnostně uloženy na Vyšehradě.

Zvláštní osud má i Máchovo dílo. V roce 1836 po vyjití Máje byl autor kritizován pro nevlastenectví, aby se po sto letech stal symbolem národa. Když byl 8. 11. 1836 pohřbíván, doprovázelo ho dvacet lidí. Po sto letech za ním a s ním šel celý národ.