Hlavní obsah

Ypsilonský Faust pěje Gounodovým hlasem

Právo, Radmila Hrdinová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jak si stojí Faust v dnešním světě, se pokouší zjistit nová inscenace pražského Studia Ypsilon. „Zajímalo nás, zda ještě Faust dnešním divákům, tomuto století a této společnosti něco říká,“ uvedl principál Ypsilonky a režisér Fausta Jan Schmid před premiérou. Nezvolil si k tomu ale olbřímí Goethovo dílo, ypsilonský Faust příznačně pěje hlasem Gounodovy opery.

Článek

Právě Goethe ale vnesl do faustovské látky motiv svedené Markétky, jehož využívá i Gounodova opera. Ovšem Schmidově inscenaci nejde jen o Markétku, ale také o pokušitelské překračování hranic daných lidskou společností alias Nebem a Peklem, personifikovanými zde Arnoštem Goldflamem a Julkem Neumannem.

U diváků boduje Goldflamův pokušitelský Pánbíček s rysy cimrmanovské Smrtky, jež „nesmí ani naznačovat“, a proto neříká tak ani tak, ale na jeho slova dojde. Goldflam přispěl do ypsilonské koláže významným autorským podílem a dokonale zapadl do jejího kolektivního improvizačního ducha. A ani po pěvecké stránce nedělá nebeským kůrům ostudu.

Fausta zpívá Dejdar

Hrdinným tenorem pěje svého Fausta ze všech sil Martin Dejdar, soupeřící o přízeň publika s profesionálním barytonem hostujícího Romana Janála, který vytváří oslnivě operního Mefista, včetně jemné parodie operáckých manýr.

Něžnou podobu našla Markétka ve jmenovkyni Markétě Plánkové a z ostatních postav nepřehlédnete a nepřeslechnete Jaroslavu Kretschmerovou jako Siebela, Lenku Loubalovou jako Martu, Petra Vacka jako Wagnera, Jana Jiráně jako Valentina. Ale statečně (a dobře!) tu pějí a hrají všichni, neboť zkušený Miroslav Kořínek opět ušil hudební úpravu zcela „na tělo“ souboru.

Zatím má ještě plné ruce práce, aby vše vypadalo suverénně, ale daří se mu to na výbornou. A aby se Gounod v hrobě neobracel, nechá ho občas zaznít z nahrávky v plné hudební síle. Ostatně inscenace ze skladatele učinila druhou hlavní postavu hry, jejíž osud se prolíná s Faustovým v dvojpólovosti Gounodovy duchovní a světské tvůrčí i životní dráhy.

Klasického Fausta tu nenajdete

V první půli je to trochu násilné, ve druhé se oba osudy propojí „amadeovskou“ úvahou nad rolí dobra a zla v tvůrčím procesu. Bohužel se ze hry až příliš vytrácí Goldflamovo Nebe, takže závěrečné „odpuštění“ Gounodovi skrze kompozici jeho Ave Maria působí trochu jako z nouze ctnost.

Kdo se těšil na „encyklopedické heslo Faust“, bude možná trochu zklamaný, ale většina diváků se dobře baví, už proto, že je faustovskou operou provádí dovádivé Kašprle v loutkové stylizaci Petra Vrška. Na jevištní přitažlivosti Fausta má svůj podíl i barvitá výprava Jaroslava Maliny.

Faust a Markétka

Charles Gounod, Jan Schmid a kolektiv: Faust a Markétka

Charles Gounod, Jan Schmid a kolektiv: Faust a Markétka

Režie Jan Schmid, hudební adaptace a nastudování Miroslav Kořínek, dramaturgie Jaroslav Etlík. Premiéry 17. a 24. 4. 2009.

A chcete-li zjistit, kdože je to ten dnešní Faust, zadejte si toto heslo do internetového vyhledávače. Vyjede vám seznam sportovních zpráv. Faust totiž hraje fotbal za Lovosice.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám