Na úvod se konal happening na Štvanici, kde členové souboru Dogtroep za zvuků šramlu vrátili řece vodu, která loni zaplavila divadlo Archa. Přinesli kýbl s vodou, kterou vybrali při rekonstrukci zvedacího pódia. V té době už do řeky vstoupil japonský tanečník Min Tanaka. Jak se vzdaloval od břehu, postupně se ponořoval, až mu nad hladinou zůstala jen hlava a ruce, jimiž se přidržoval lana napnutého na řekou. Uprostřed řeky pustil po proudu loďku a pokračoval na holešovický břeh. Před ním tančil na naplavených kamenech jako trosečník s vlajkou.

Když Min skončil své představní, jímž vzdal hold síle řeky a požádal jí, aby se znovu nevylévala ze svého koryta, ze Štvanice vyrazil průvod před Archu, kde zněl sborový zpěv a rozdávaly se kýbly a hadry, jako připomínka úklidu divadla. V sále pak vystupovali umělci spjatí s Archou.

Záběr byl velmi široký od komorního Kabinetu hrůzy s čínskou zpěvačkou Fen Jün-Song přes loutkáře Věru Říčařovou a Františka Vítka až po absurdní humor Vizity Jaroslava Duška, které se představila i s bývalými členy. Nechyběl ani skeč zachycující příběh, kdy do Archy zabloudil koupání chtivý plavec. Dogtroep představili svůj hravý Příběh o kapajícím kohoutku, v jehož závěru rozezpívali všechny diváky. Vrcholem pak bylo sólové vystoupení Mina Tanaky, který jako by ani nestárnul. Jeho tanec byl nejen procítěný, ale i také velmi dynamický a nechyběl mu v butó tak vzácný humor.