Vybral si období 1947 až poloviny padesátých let, kdy se v Moskvě bojovalo o přízeň Josifa Stalina a po jeho smrti o křeslo následovníkovo. Právě postava Beriji, ztělesněného pekla, který byl v prosinci 1953 popraven, posloužila autorovi ke spojení smrti Jana Masaryka, připravovaného atentátu na Josipa Broze Tita i souboje rozvědek Sovětského svazu a Velké Británie.

Haidler je bohatě poučen o zákulisí všech témat, která se rozhodl spojit ve své politické fantazii, takže se čtenář ocitne vedle šéfů tajných služeb, kteří rozvíjejí zdánlivě nejfantastičtější nápady plné lásky i nenávisti.

Mnohé situace připomínají skutečnost, jaká byla s odstupem času rozkryta. Autor dal jména těm, kdo spojují zdánlivě neskutečné a jsou ochotni plnit tajné rozkazy do roztrhání těla. Nebo se jim vzepřít a přejít k „nepříteli“. A čtenář milující historii a fantazii zároveň se může projít znovu řadou osudů a tázat se, zda ve skutečnosti nemohly dopadnout maličko jinak.

 

Jaroslav Haidler: Jobova zvěst
Nakladatelství Lidové noviny, 248 stran, 229 Kč