Uvolnění autorských práv (sedmdesát let po smrti) jednoho ze sedmi českých kandidátů na Nobelovu cenu přinese nejspíš návraty podivuhodně aktuálních dramat, ale také nové spory o ně, ujeté i přesné výklady jejich varovných odkazů.

Z prahu nesmrtelnosti


Čapkovo hledání nesmrtelnosti, nebo aspoň dlouhověkosti, je tématem obecně známým. Autor problém dopovídá ústy Makropulos výmluvně: Do sta, do sta třiceti let to člověk vydrží, ale pak... Pak pozná, že v něm umřela duše. Herajtová tlumočí základní dramatikovu úvahu s přesvědčivou naléhavostí.

Nestává se, aby ve stejné chvíli bylo možné srovnávat různé inscenace téže hry. Ještě vzácnější je, aby šéf divadla, kterému se v Praze téma vymklo z rukou, nechal v tom svém zazářit jiného režiséra. To je případ Věci Makropulos Davida Drábka na Vinohradech a Herajtové v Hradci.
Jako by si jindy jistý Drábek nevěděl s Emilií Marty, nebo spíš s její představitelkou Danielou Kolářovou, rady. Svlékl ji do kombiné, nechal ji za zády jiných postav pitvořit se do publika... Nikdo nepochopil, proč na šňůře místo psa vodí pásovce. Hrůza.

Herajtová je výrobcem kandidátek na cenu Thálie v regionálních divadlech. Zlínská Helena Čermáková ji za Judit dobyla. Kdyby ji nezískala Kamila Sedlárová za Makropulos, bylo by to směšné a znevěrohodňující.

Bravo pro Kamilu


Jeden výkon Sedlárové už komisaři Thálie a kritici upsaní Radokovi prospali: stárnoucí herečku v Goldflamově Červené knihovně. Pominout její Emilii Marty možné jednoduše není. Na jeviště vstupuje hvězda, sebejistá operní pěvkyně. Na začátku druhé části se proměňuje v zuboženě usouženou lidskou trosku pamatující ještě císaře Rudolfa II.

Výkon Sedlárové, to je perfektní rejstřík nálad od vznešenosti k politováníhodnosti. Na jevišti se dokáže několikrát proměnit k nepoznání; od hbité noblesy k unavenosti z problémů světa a k výsměchu historii, jejíž dávno zetlelé aktéry znala osobně...

Ten výkon přesahuje hranice jednoho roku a blíží se dokonalosti. Ve spojení s autorkou výpravy Janou Prekovou a s hudební koláží Vladimíra Franze další důkaz, že to Klicperovo divadlo s návratem na výsluní myslí naprosto vážně.


Klicperovo divadlo Hradec Králové - Karel Čapek: Věc Makropulos. Úprava textu: Herajtová, Frydrychová. Režie Věra Herajtová, dramaturgie Magdalena Frydrychová, výprava Jana Preková, hudba Vladimír Franz.