Dusty Springfield už jako dítě obdivovala jazzovou zpěvačku Peggy Lee a snažila se jí napodobovat. Jako desetiletá prý na otázku, čím bude, až bude velká, bez váhání odpovídala:  bluesovou zpěvačkou. První písničku natočila už v jedenácti letech.

V padesátých letech chvíli zpívala se skupinou Lana Sisters a pak se svými bratry založila folkové trio The Sprigfields. V Anglii získali určitou popularitu, ale to vše byla pouze předehra k tomu, co přišlo v polovině šedesátých let.

V roce 1962 odjeli za inspirací do amerického Nashvillu, jenže Dusty v New Yorku uslyšela černošské rhytm and blues a s country-folkem byl konec. V roce 1963 se skupina rozpadla a Dusty Springfield rozjela jednu z nejúspěšnějších sólových kariér v historii.

První singl se jmenoval I Only Want to Be with You a zaznamenal úspěch v Anglii i v Americe. Pak následovala řada dalších - Wishin' and Hopin, I Just Don't Know What to Do with Myself, The Look of Love, In the Middle of Nowhere, You Don't Have to Say You Love Me.

Pod jednou střechou s Arethou 

Dusty Springfield přispěla zásadním způsobem k rozšíření stylu R'n'B v Evropě. V roce 1965 např. moderovala televizní pořad o gramofonové firmě Motown, kde vystoupily nejslavnější americké soulové skupiny a zpěváci.

V roce 1968 přešla pod Atlantic Records, kde nahrávala mimo jiné nejproslulejší soulová zpěvačka všech dob Aretha Franklin, a pustila se do práce s legendárními producenty Jerry Wexlerem a Arifem Mardinem.

Poslechněte si celé písničky zde  

Ve studiích, kde zpívali její největší vzory, prý měla hroznou trému. Přesto vznikla skvělá deska Dusty in Memphis, která figuruje ve většině seriózních žebříčků "nejlepších alb historie". Právě z ní pochází hit Son of a Preacher Man, dnes známý i z Tarantinova filmu Pulp Fiction.

O Dusty Springfield bylo slyšet ještě v sedmdesátých a osmdesátých letech, ale na vrchol už se nevrátila. Poslední desku natočila v roce 1995 (A Very Fine Love) a v roce 1999 zemřela na rakovinu.