V Čechách jste známý i jako inscenátor výrazných operních inscenací (Romeo a Julie či Carmen v pražském Národním divadle). Jaký je váš vztah k hudebnímu divadlu, respektive muzikálu?

O muzikálu se někdy říká, že je hloupější bratr opery a moudřejší bratr operety, ale já ho mám rád. Je v něm vše, co od divadla očekávám, emoce, příběh, hudba. Režisérovi klade ale velké nástrahy, které opera, kde není mluvená próza, nezná - třeba takzvaní popíci mají v muzikálu problémy s mluveným textem, činoherci zase s pohybem. Naučit plakat Petra Muka je totéž jako naučit tančit Božidaru Turzonovovou.

Když jsme se setkali při vaší režii muzikálu Monte Cristo před třemi lety, vykládal jste mi zaujatě o tom, že vaší příští inscenací, Řekem Zorbou, bude vát vítr. Zůstalo při tom?

Ano, navíc jsem došel k tomu, že vítr je médium, které dokáže v člověku odvát zlobu i černé stránky života, které jsem při režii Zorby sám prožíval a o nichž tento muzikál také je. Takže ano, slunce a vítr, emoce, to je náš řecký muzikál.

Zorba není moc veselý muzikál s happyendovým příběhem...

Je to dokonce muzikál, ve kterém hlavní hrdina končí se světem, umírá, v naší inscenaci ho doslova odvádí ze scény smrt. Zorba nás ale také s laskavou moudrostí učí, že každá minuta naší existence by měla být poznamenaná radostí, láskou a krásou. Ne strachem ze smrti. Jen takto chápaný život může být naším vítězstvím nad smrtí.

Neměl jste strach, že tuto smutnou notu diváci nepřijmou?

Ne příliš, protože nitranské publikum má vysoko položenou laťku vkusu střídáním náročného a zábavného repertoáru, a pak - Zorba spojuje závažnost Kazantzakisova nádherného příběhu s krásnou hudbou, jež spolu se silným libretem z něho dělá jeden z řekněme dvaceti "top" muzikálových titulů. Teď v Nitře zkouším slovenský lidový muzikál Adam Šangala, který končí šibenicí, a věřím, že nitranské publikum to vezme. Je to původní dílo, jehož autoři představují tři "pé" z potřebných pěti - Vašo Patejdl, Kamil Peteraj a Juraj Paštéka. Premiéru bude mít v Nitře koncem listopadu.

A kdy budete opět spolupracovat s českým divadlem?

Cosi se už rýsuje. V Divadle Ta Fantastika bych měl režírovat projekt zvaný Kabinet snů, v kterém se snoubí činohra, balet a černé divadlo, nabídku mám i od Hudebního divadla v Karlíně, kde mě velmi láká poprat se s prostorem velké historické scény. Vždy se cítím velmi lehce, kdykoli mohu režírovat balet, a ten mě snad čeká ve Státní opeře Praha. Mělo by to být ryze slovenské téma - Ažběta Báthoryčka, tedy balet o krvi. Ale to vše až za dva roky, zatím ještě chvíli setrvám na Slovensku.