Hlavní obsah

Jsem muž, jsem Bůh, jsem Macháček

Novinky, Stanislav Dvořák

Proti skupině Mig 21 sice lze mít muzikantské výhrady (vévodit jim bude výhrada k dětsky naivnímu nezpěvu Jiřího Macháčka), ale živé CD Mig 21 a Lelek Orchestra Naživo tak nádherně baví, že i člověk, který by skupinu normálně neposlouchal, musí popustit uzdu úsměvu. A možná si i s Macháčkem trochu zabroukat.

Článek

Macháčkovo "brm-brm"a "trů-trů" je svým způsobem kouzelné a jeho hlášky "Začínám být dojat, a to není dobře" nebo "Jsem muž, jsem Bůh, jsem Gott" také vykonají svou práci. Navíc skupina hraje čím dál lépe a texty o malotraktorech, dnešním světě kompjůtrů či cikánských holkách, které píšou nožem na záda, představují v současném českém popu nadprůměrnou kvalitu.

Skutečně výjimečná je ale na tomto albu spolupráce s velkým orchestrem, který je zvyklý hrát klasickou hudbu, ale přitom neztratil ani smysl pro humor. To spojení není samoúčelné, nejde o to, že by Mig 21 po vzoru Metalliky odehrál hity a v pozadí by úpěly dojemné smyčce, orchestr hraje kreativně a někdy dost "ulítle".

Klasici blbnou "na kvadrát". Přidávají do jednoduchých migovských písniček různé skryté žerty a citace. Naznačují dechovku, staromódní jazzový big band nebo mohutnou sílu velkých amerických funkových projektů. Největší "pecka" alba je ovšem Smetanova Vltava postavená na funky rytmice - chytré a současně správně úchylné, přesně ve stylu Mig 21.   

Mig 21 a Lelek Orchestra: Naživo Sony BMG 2009 

Reklama

Výběr článků

Načítám