Článek
"Hra se jmenuje Růže pro Markétu a odehrává se v roce 1989 na pražské filozofické falkultě. Postavy jsou profesoři. Je to má jediná divadelní hra a myslím že i poslední," řekl Michal Viewegh Novinkám.
"Hra se jmenuje Růže pro Markétu a odehrává se v roce 1989 na pražské filozofické falkultě. Postavy jsou profesoři. Je to má jediná divadelní hra a myslím že i poslední," řekl Michal Viewegh Novinkám.
"Hra se jmenuje Růže pro Markétu a odehrává se v roce 1989 na pražské filozofické falkultě. Postavy jsou profesoři. Je to má jediná divadelní hra a myslím že i poslední," řekl Michal Viewegh Novinkám. V současnosti se Viewegh věnuje psaní povídek, které jsou mu bližší než drama. "Píšu povídky o trojici vysokoškoláků, které vyjdou na podzim, budou se to jmenovat Povídky o lásce," dodal.
"Hra se jmenuje Růže pro Markétu a odehrává se v roce 1989 na pražské filozofické falkultě. Postavy jsou profesoři. Je to má jediná divadelní hra a myslím že i poslední," řekl Michal Viewegh Novinkám. V současnosti se Viewegh věnuje psaní povídek, které jsou mu bližší než drama. "Píšu povídky o trojici vysokoškoláků, které vyjdou na podzim, budou se to jmenovat Povídky o lásce," dodal.
Národní divadlo v Brně už začalo hru zkoušet. První čtená zkouška proběhla v úterý 24. března na jevišti Divadla Reduta NDB za účasti autora, dramaturgyně inscenace, režiséra a herců. Viewegh napsal Růži pro Markétu v roce 1990. Světovou premiéru bude mít 15. května 2009 v Divadle Reduta.
Jak uvedla tisková mluvčí na internetových stránkách Národního divadla Brno, hra mapuje tři revoluční večery roku 1989 v rodině vysokoškolských pedagogů. Sám autor ale revoluci na pražské filozofické fakultě nezažil, protože promoval o půldruhého roku dříve. Inkriminované historické dny prožíval jako češtinář na zbraslavské základní škole.
V Růži pro Markétu vystupují doc. Hugo Novák (Martin Sláma), doc. Irena Nováková (Eva Novotná), dr. Richard Vybíhal (Václav Vašák), Románek Nový (Jan Grundman, Lukáš Daňhel) a Agáta Adlerová (Iveta Jiříčková). Ve hře se mluví také o někdejším vládci komunistické literární vědy Vítězslavu Rzounkovi (jméno je v hře pozměněno na Zounek), kterému se podle pamětníků na fakultě přezdívalo Drzounek, a o jeho dceři.