„V osmi letech jsem se začala zabývat zhudebňováním básní, což mi vydrželo asi do puberty. Pak jsem začala mít úplně jiné zájmy a po opravdu hodně krátké nehudební studijní pauze jsem naskočila do Sluníčka, kde jsem byla jen interpretkou. K vlastní hudbě jsem se vrátila, když mi bylo asi 19 let. Ale schopnost či trpělivost zhudebňovat básně už se u mně jaksi vytratila. Děti jsou tak zvláštně otevřený a napojený na zdroj inspirace,“ říká o svých začátcích Lenka Dusilová.

„Romka asi nejsem, mé kořeny jsou mně samotné zahalené tmou. Můžu o tom jen snít. Jediná stopa mého původu vede kamsi k Donu na Ukrajinu. To jsou zamotané poválečné životní příběhy našich rodičů, pro mně stále fascinující,“ vysvětlila čtenářům své kořeny.  

Z ceny Anděl v kategorii nejlepší zpěvačka roku má radost: „Krásná satisfakce pro Eternal Seekers. To, že s Beatkou a Clarinet factory můžeme dělat hudbu, je požehnáním. Naše životy to rozhodne nezmění. Jsme muzikanti, milujeme hudbu.“ 

Cena podle ní není odrazem popularity. „Na andělském večírku jsem s od nejmenovaného mocného muže dozvěděla, že mrhám talentem, protože jsem málo komerční, že je mě škoda. Víte co, prachy projíte a utratíte tak strašně rychle. Hledání hudby mi přijde mnohem více vzrušující a trvanlivější prožitek než hrabat prachy,“ uzavírá zpěvačka.