Hlavní obsah

Anděl má smysl, rozpaky budí program slavnostního večera

Novinky, Stanislav Dvořák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

O víkendu byla v přímém přenosu České televize rozdána další várka českých hudebních cen Anděl. Jedna z věcí, která mohla diváky pobavit, či mírně rozladit, je propastný rozdíl mezi kvalitou vítězů, o kterých rozhoduje Akademie populární hudby, a nekvalitou účinkujících, o kterých nerozhoduje. Nelze se divit skupině Tata Bojs, že si nechala ujít příležitost zaskotačit si vedle německé teenagerské zvrhlosti Aloha From Hell nebo falešně halekající Dary Rolins.

Foto: Stanislav Peška, ČTK

Textař Michal Horáček získal na slavnostním předání hudebních cen Akademie populární hudby Anděl 2008 ocenění za Album roku.

Článek

Akademie, která loni prošla důkladnou čistkou, si letos nezaslouží kritiku. Vypadá to, že v ní snad konečně získali převahu dlouhodobě aktivní hudební kritici poctivě sledující cvrkot na scéně, a skončila vláda různých podezřelých osob z komerčních rádií a vydavatelských firem.

Sestavu Lenka Dusilová, Dan Bárta, Michal Horáček, Ebenové a v neposlední řadě Toxique vybalancovala výborně, všichni si ceny plně zaslouží, i když holčičkovský Kryštof je lehce diskutabilní. Kromě toho se ukazuje, že akademie jde po kvalitě, a to i v popovém smyslu, nepřijala klišé typu "prodává se dobře - je to brak", ale současně nepodléhá tlaku komerce. Např. Ohrožený druh Michala Horáčka patřil loni k nejprodávanějším deskám, zatímco neméně kvalitní Lenka Dusilová s Eternal Seekers nebo Toxique jistě nepatří ke komerčním trhákům. 

To vše potvrzuje, že udělování Andělů má smysl, neznamená to ale, že není co zlepšovat. Nutkání vzdálit se od televize totiž nevyvolávají oceňovaní, ani často kritizovaný Richard Krajčo, který není zase tak špatným moderátorem a občas mu vyjde nějaký ten sebeironický fór, ale hlavně obskurní hudební program.

Nešťastně povinná zahraniční "hvězda"  

Pro příště by se mělo stát pravidlem, že pokud pořadatel nemá na skutečnou zahraniční hvězdu, což evidentně nemá, měl by tuhle složku programu jednoduše vyškrtnout. Emo rychlokvaška Aloha From Hell, která k nám zavítala od našich nejbližších západních sousedů, působí dojmem projektu, který vygeneroval nějaký počítačový program na tvorbu krátkodobě komerčně úspěšných teenagerských skupin. Nudný, stokrát omletý model z výprodeje. Jejich CD by mohly německé supermarkety přikládat zdarma k zlevněnému Bratwurstu.

O to větší trapas tkví v tom, že teutonská emo dívenka zpívá možná lépe (i když tentokrát to nebylo naživo) než Darina Rolincová (dnes si říká Dara Rolins). Její výstup snad mohl být osvěžující hlavně stylově, nicméně falešný zpěv se nedá "okecat".

A legrace pokračuje - ceny dostávají Lenka Dusilová, Dan Bárta, Toxique nebo Michal Horáček, ale zpívá při tom Ewa Farna, Tereza Kerndlová, Dara Rolins a němečtí teenageři. Vskutku kombinace "from Hell".

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám