Článek
Jak se vám zamlouvá, že je vaše čtvrteční vystoupení součástí koncertního cyklu nazvaného Rebelující dámy české hudby?
Hodně jsem přemýšlela o tom, jakým způsobem já vlastně rebelovala. A přišla jsem na to, že to bylo už v mém prvním hitu Co je to láska. Je tam sloka, ve které se zpívá: „Že celek není kus, že moped není vůz, že Brno není Praha a Armstrong není Rus“. Tehdy mi to samozřejmě zakazovali, ale já to zpívala dál. Když na mě někdo udělal „bububu“, řekla jsem mu, ať se na mě nezlobí, ale že to tak mám zafixované a při koncertu mi to tam prostě vlétne.
Jak já mohla jinak rebelovat? Některé písničky komunisti zakazovali, aniž by tím autor nebo zpěvák něco mysleli. V roce 1967 jsem nazpívala krásnou skladbu Bohuslava Ondráčka a Jana Schneidera Rekviem. Vyhrála jsem s ní Bratislavskou lyru i festival v polských Sopotech. Rok na to mi ji ale zakázali a já pořádně nevěděla proč. Přesto jsem ji propašovávala do svých koncertů. Možná to byla také rebelie. Do třetice musím říct, že ani netušíte, co udělala směs semaforských písniček, jejíž součástí byla Láska nebeská, těsně poté, co utekl Waldemar Matuška.
Co udělala?
Lidé na ni strašně reagovali, křičeli a všem bylo jasné, že dávají najevo svůj protirežimní postoj. Tehdy stačilo strašně málo.
Jak vám bylo, když vaše písničky zakazovali?
Bylo to nepříjemné. Vždycky jsem se ptala, proč to dělají. Odpovídali mi, že lidé v nich vidí asociace k tomu, co se u nás stalo po roce 1968. Písně šly k ledu a já si je mohla v klidu zazpívat až někdy v roce 1990.
Jaké skladby představíte v pražské Městské knihovně dnes večer?
Pořad je rozdělený na tři části. V první budu zpívat blok swingových písniček. Ve druhé vystoupí můj host Věra Křížková, jež zpívá jazz a swing, a pár orchestrálek si zahraje má kapela, kterou vede Vít Fiala. Celý koncert bude uvádět pan Aleš Opekar a ve třetí části spolu přijdeme na jeviště. Položí mi pár otázek a trošku zavzpomínáme. Zazní také písničky spojené s divadlem Semafor a nebude chybět ani má nejoblíbenější skladba Montyho čardáš.
K jakému období své kariéry se nejraději vracíte?
Já se nevracím. I když léta běží, snažím se dívat dopředu. Vzpomínání není můj styl.
Znamená to, že chystáte novou desku?
Tak to jsem si teď podřízla větev, jelikož v tomto ohledu se vracet budu. Poslední album mi totiž vyšlo loni a já ještě nemám dostatek nových skladeb. Nechci to uspěchat, navíc vydávat v současné době každý rok novou desku je sebevražda. Supraphon mi ale zanedlouho vydá trojalbum s největšími hity a také DVD.
V srpnu oslavíte životní jubileum, bude vám sedmdesát let. Chystáte u této příležitosti nějaký velký koncert?
Bude jich hned několik. Mé jubileum vlastně připomeneme už dnes. V den, kdy budu mít narozeniny, budu vystupovat na Jazzových dnech v městečku Dubá a jeden celý pořad bude věnovaný mně a mým písničkám. Některé si zazpívám sama, jiné moji přátelé, známí muzikanti nebo gratulanti. Další narozeninový koncert by měl proběhnout v září. Oslovila mě k němu nová televize Barrandov.