Asfalt se ocitl v těžkém postavení. Ve více než šestisetstránkovém románu nelze stavět na úspornosti hlášek jako v komiksu. Těžké je překonat i některé nápady ze Zabíjení - zejména fakt, že se na jednotlivé atentáty píší recenze a hvězdičkují se v odborných časopisech, přičemž se hodnotí nejen úspěšnost, ale také styl.

Tak originální a vtipný nápad sice Asfalt nepřináší, ale Kopřiva prvotinu dokázal ve většině ohledů překonat. Přestože je kniha skutečně rozsáhlá, oplývá sevřeností a příběh má jasnou osu bez zbytečných odboček. Kopřiva dokázal udržet v zaměřovači hlavní cíl a směřoval s němu s brutalitou sobě vlastní.

Umístění děje do pekla, kde hrdinové nemohou umřít, navíc vyřešilo jeden z problémů Zabíjení - tentokrát mohou hrdinové dostat tolik zásahů, kolik si jen autor přeje, a přesto nepůsobí divně, když o stránku dále pokračují v lítém boji. A rozpadávající se těla musí spoluautora prvního českého filmu o zombiích Choking Hazard vysloveně lákat.

Jednou z velkých deviz je promyšlený popis prostředí. Kopřivovo peklo je originální, postavení mrtvých v něm zaujímá adekvátní prostor, nejsou v centru pozornosti ďáblů vymýšlejících rafinovaná mučení, jako na Boschových obrazech, ale představují pouhou surovinu. A Kopřiva si dal takovou práci, že všechny detaily do sebe dokonale zapadají, což je u tohoto žánru nebývalé, a to nejen v tuzemských luzích a hájích.

Přestože se autor vyřádil na popisu střetů a bojů pětice žoldnéřů, kteří se dostali do pekla, a svádějí tam boje s ďábly, protože se nemíní smířit se svou rolí pouhé suroviny - asfaltu, není knížka jen řadou splývajících epizod. Děj směřuje k vyvrcholení, které je skutečně nápadité a dává knize až mýtická rozměr, jakému se přiblížil se Santiagem Mike Resnik.

Kopřiva se nevyhnul jednomu klišé - že mise musí být splněna. Není ale jasné jak, a co vlastně splnit úkol znamená, takže Asfalt do posledního okamžiku nenudí - na rozdíl od řady akčních sci-fi s nesmrtelnými hrdiny, kteří vždy vyváznou. Kopřivovi se také podařilo jednotlivé postavy - jak žoldáků, tak i ďáblů  od sebe odlišit, takže nejsou schematické a nesplývají. Tady se ukázaly autorovy zkušenosti z práce na seriálu Místo nahoře.

Štěpán Kopřiva: Asfalt
638 stan, Crew
.