Článek
Vaše nové sólové album vychází dvanáct let po předešlém počinu Dreamcatcher. Proč to trvalo tak dlouho?
Ani bych to nenazval sólovou záležitostí. Má hlavní činnost je zpívání v Deep Purple. Nemám sólovou kariéru, je to spíš koníček. Když se naskytne příležitost nebo mám z nějakých písniček dobrý pocit, tak proč je nenahrát? Není důvod, aby má sólová deska zněla stejně jako desky Deep Purple.
Takže žádný hard rock?
Na mé desce nejsou žádné hard rockové rytmické sekce ani kytarová sóla. Zpěv a zvuk nástrojů jsou ve srovnání s deskami Deep Purple jiné. Písně by na deskách Deep Purple mohly být, ale interpretace je jiná.
Chybí vám přesto v Deep Purple něco, co jste na svých sólových albech vyjádřil?
Rozhodně nechybí. Deep Purple jsou fantastičtí. Sólové desky jsou jiná záležitost. Měl jsem čas a producent Nick Blagona mi řekl, jestli bych neměl chuť nahrát desku. Měl jsem v té době v šuplíku asi osmatřicet písniček. Vybrali jsme patnáct a dali se do práce. V podstatě to bylo něco jako příjemně strávené prázdniny.
Znáte Maroko, byl jste tam někdy?
Byl jsem v Maroku, ale pokud narážíte na název mé nové desky, nesouvisí se zemí. Byl jsem před několika lety na zimních prázdninách v Polsku. S přáteli jsme si užili fantastický víkend sněhových radovánek. Pak jsme navštívili Krakov, po turistických památkách jsme navštívili i židovskou čtvrť a šli do Schindlerovy kavárny.
Kamarád mi tam vyprávěl zajímavý příběh Oskara Schindlera. Kavárnou ale procházela velmi krásná žena a já ji sledoval. Přítel na mě pořád mluvil a já mu najednou řekl: „Promiň, co jsi to říkal?“ On na to: „Á, ty máš One Eye To Morocco, jedno oko v Maroku.“ Říká se tam „Máš jedno oko v Maroku a druhé na Kavkaze“. Doslova to znamená, že šilháte, ve filozofičtějším smyslu, že se zčásti soustředíte na problém, o kterém mluvíte, a z druhé části třeba na něco romantického.
Jak se ale tohle pořekadlo nakonec dostalo na desku?
Když jsem pak nahrával své album, vzpomněl jsem si na to a napadlo mě, že to je skvělá hudební metafora. Deep Purple jsou můj Kavkaz, má rodina, hudební život. Maroko je můj volný víkend, něco trochu exotického a zelenějšího.
A pokud jde o Maroko jako zemi, je to tam nádherné. Všude zní hudba, jdete na trh do starého města na polévku, v noci se touláte alejemi osvětlenými loučemi, jsou tam nádherné staré paláce. Na tom albu je i nádech orientální hudby, to je má pocta Maroku.