Podle časopisů Bookseller (Velká Británie), Publishers Weekly (USA) a Livres Hebdo (Francie) se právě Hosseini stal v roce 2008 nejprodávanějším autorem.

V sedmi z devíti zemí – USA, Velká Británie, Čína, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Španělsko a Švédsko – byl na čele žebříčků nejprodávanějších knih. Překonal mj. giganta minulých let, jímž byla J. K. Rowlingová s Harry Potterem. Zájem vyvolal už první román Lovec draků (2003), který vyšel česky v roce 2007.

Šlo o dramatický příběh hlavního hrdiny Amíra se zkušeností vlády afghánských komunistů a desetileté válečné okupace SSSR. Hosseini se inspiroval vlastním osudem, kdy Amír uprchne ze země a hledá uplatnění v emigraci.

Děsivé osobní zkušenosti

Podnětem k druhé próze se mu stala návštěva v Kábulu v roce 2003, kdy mu osobní strážce vládního představitele vyprávěl příběh z doby Tálibánu. Před jeho zraky jeho příslušník zmlátil ženu, až z ní „stříkalo mateřské mléko“. Nebylo to dlouho od doby, kdy tam ženy byly profesorkami na univerzitě, lékařkami v nemocnicích. I proto Hosseini připomíná odvěký zápas afghánských žen za důstojný život.

Král Amánulláh už ve 20. letech minulého století zakázal nosit na veřejnosti burku. Vybudoval první ženskou nemocnici a první dívčí školu. Byl však vyhnán a stáří strávil v exilu. Jako ozvěna jeho vlády se v literárním příběhu ozývá zkušenost hrdinek románu Tisíce planoucích sluncí, kdy v prvních letech vlády náboženských fanatiků potřebovaly lékařskou péči. Tálibán ženskou nemocnici zrušil.

Dívky bez práva na názor

„Jaký má smysl, aby holka jako ty chodila do školy? Je to jako leštit plivátko,“ říká matka Marjam, jedné z hlavních hrdinek románu. „Upřímně mi vadí, když vidím muže, který ztratil vládu nad svou ženou,“ říká jí později manžel Rašíd, pětačtyřicetiletý muž, za nějž byla provdána jako patnáctiletá. „Tam, odkud pocházím, má žena tvář jen pro svého manžela. To si zapamatuj!“ Výroky, které určují úlohu ženy v dogmaticky pojaté afghánské muslimské rodině.

Marjam se narodila v roce 1959 jako nemanželská dcera pánovy služky. Paradoxně on sám ji měl asi nejvíce rád. Její život určuje nejen zpočátku prosperující obuvník Rašíd, ale politické změny v zemi. Bolest do rodin přinášejí afghánští komunisté, mudžáhidi, nakonec Tálibánci. Přesto lidé prožívají osobní radosti i strasti, jako dívka Lajla, která se stane prakticky druhou Rašídovou manželkou. Úsilí obou žen za důstojný život je mementem románu.

Je zřejmé, že osudy mnoha žen, které utekly z Íránu, Jordánska, Iráku a dalších zemí, kde se nehodlaly vzdát vlastní důstojnosti a práva na samostatný život, poutají už po desetiletí čtenářský zájem. A Hosseini svým osobitým vkladem úročí zasetou literární setbu svých předchůdců.

 

Khaled Hosseini: Tisíce planoucích sluncí

Leda, přeložil Ladislav Šenkyřík, 420 stran, 249 Kč