Kniha upoutá již formou s netypickou grafickou úpravou. Cinger s pomocí Josefa Tomáše a Jaromíra Farníka se v ní zabývá dosud málo probádanou činností V+W, totiž dvěma časopisy, které Osvobozené divadlo během existence vydávalo.

V téměř čtyřsetstránkové knize všechna čísla přetiskuje, takže zájemci a teatrologové mají ulehčenou práci – oba časopisy mohou zrcadlově v knize nalézt, z jedné strany Vest Pocket Revue, vydávanou v letech 1929 až 30, a z druhé Lokálního patriota z let 1935–38. Prvního vyšlo pouze sedm čísel, druhého pět.

Zatímco první vycházel v období Osvobozeného divadla v sále U Nováků, druhý v době takzvaného Spoutaného divadla v Rokoku. A zatímco první redigovala Staša Jílovská, která ho začlenila do typu téměř „teigovské“ kulturní revue, na druhém přes její občasnou spolupráci pracovali hlavně oba protagonisté, proto také „ tiskoví magnáti“ – jak si z legrace říkali.

Lokální patriot byl spíše kombinací PR magazínu s mnoha reklamami s kulturněpolitickým časopisem. Rybář Werich do něj dokonce psal i Rybářskou hlídku. Cinger přidal podrobné dvě úvodní studie (40 a 50 stránek), a i když je nazývá spíše „průvodce historií Osvobozeného“, jsou velice důležité pro poznání neznámých faktů historie Osvobozeného divadla.

Kupříkladu textové portréty Staši Jílovské, partie o filmové činnosti V+W a tvorbě pro děti obohacené o spoustu dosud neznámých fotografií činí knihu důležitým příspěvkem k historii předválečné české levicové avantgardy, českého divadla i společnosti.

 


František Cinger: Tiskoví magnáti Voskovec a Werich
Akropolis 2008, 380 stran, 449 Kč