Pražský rodák, emeritní profesor Yaelovy univerzity, významný germanista, komparatista a překladatel české literatury, který od roku 1948 žil v USA, se zamýšlí nad jazykovými a společenskohistorickými souvislostmi bytí českého národa. Jde hluboko do minulosti, jeho úvaha o mluvě pražských Židů připomíná mj. přemyslovský dekret o nich z roku 1254, který jejich obec chránil.

Demetz se zjevnou radostí cituje Českou otázku (1884) T. G. Masaryka tam, kde nabádá k otevřené a střízlivé rozmluvě o národě, a to jak vlastním, tak i ostatních národech. Zdůrazňuje, že projevil nesouhlas s Palackého názorem, že smyslem českých dějin je styk a spor slovanství s prvkem německým.

Půvabné jsou vzpomínky na doby pražských studií

Masaryk tvrdí, že je pošetilé trvat na výlučnosti národa, jak to dělají mělcí národní liberálové provinivší se tím, že symbolické postavy jako Husa či ideje filozofů používali nebo zneužívali k posílení národovosti. Nad národovostí, vyžaduje Masaryk, musí stát ještě jiná norma, vyšší myšlenka ve službě lidstvu.

Půvabné jsou Demetzovy vzpomínky na doby pražských studií a praktikování v německém knihkupectví v roce 1943 v polovině Vodičkovy ulice. „Osazenstvo pozůstávalo z dvou úředně ověřených Položidů, jednoho českého krámského pomocníka, jedné české účetní a jedné české elévky, která do té doby nepřečetla jedinou knihu, ani ve své mateřštině,“ uvádí vzpomínku na knihy, o než návštěvníci antikvariátní části prodejny projevovali největší zájem.

Na české poměry nezvyklá otevřenost a uvolněnost Demetzových esejů připomíná jedinečnost Romana Jacobsona, ale i rodinného přítele Johannesa Urzidila, Jiřího Ortnea či Rainera M. Rilkeho. Nadhazuje často přehlížená témata českých dějin i kultury a nutí k přemýšlení, hodnocení, k formulování vlastního názoru.

Peter Demetz
Dějiště: Čechy
Paseka, překlad Vratislav
Slezák, 160 stran, 190 Kč