Včera jste zahájili turné nazvané O 106, při kterém absolvujete sérii sto šesti koncertů za sebou a pokusíte se o nový český rekord. Není to trochu bláznivý nápad?

Možná ano, ale u nás ještě nikdy nikdo neodehrál sto šest koncertů ve sto šesti dnech za sebou, pokaždé v jiném městě. Náš nápad má prozaický důvod. Kamelot hraje 27 let a vydává dvacáté album. Kdybychom k němu odehráli čtrnáctidenní turné, bude to obvyklý postup a nic se nestane. Chtěli jsme albu dát nějakou vyšší přidanou hodnotu. Psal jsem ty písně tři roky, takže chci, aby se o nich dozvědělo co nejvíc lidí. Proto jsme vymysleli turné o sto šesti koncertech.

Takové množství koncertů bude fyzicky i psychicky náročné. Jste na to připraveni?

V kapele se velmi dobře známe, hodně jsme toho spolu zažili, takže se té akce nebojíme. Navíc žijeme v krásné zemi a to nám umožňuje ve volných chvílích poznávat města, lidi, pamětihodnosti i krajiny. Za největší nebezpečí považuju nemoci, které nás mohou postihnout kdykoli. Mám trochu strach z množství ježdění, protože situace na našich cestách není nejlepší a můžeme se klidně vymáznout, aniž bychom to zavinili. Obavy bych mohl mít také z alkoholu, ale to se dá ukočírovat, to máme ve svých rukou.

Budete hrát na nějakých zajímavých místech?

Budeme vystupovat většinou v sálech nebo divadlech, všechno o kapacitě 200 až 500 lidí. Dva koncerty budou v kostelech, v Kladrubech u Plzně dokonce v katedrále, kterou stavěl Santini. Tamní starostka je naše ctitelka a přišla s nápadem uspořádat koncert Kamelotu na výjimečném místě. Na konci turné už budeme vystupovat i pod širým nebem.

Co budete na koncertech hrát?

Na polovině koncertů nejdříve představím předskupinu Pozdní sběr. My pak poprvé ve své historii nabídneme všechny písničky z nového alba a k tomu přidáme nějakých šest notoricky známých kousků plus případné přídavky.

V písničce Objímání stromů s vámi na nové desce Mořská sůl zpívá Wabi Daněk. Zúčastní se některých koncertů?

Je možné, že se s ním na některém koncertu potkáme. Jeho part jinak budu zpívat já, máme podobnou barvu hlasu. Nedávno jsem tu písničku pouštěl Jakubu Jakoubkovi z Nočního proudu Rádia Regina a on nepoznal, co zpívám já a co Wabi.

Objímání stromů je poslední písnička, kterou jsem na desku napsal. Je vyloženě trampská, použil jsem motiv, který jsem měl v šuplíku osm let. Zavolal jsem Wabimu a domluvili jsme se, že text napíšeme společně. Já byl ale rychlejší, napsal jsem svou část, a když jsem mu to zazpíval, poprosil mě, abych to dopsal celé, protože k tomu nemá co dodat.

Je známo, že v posledních letech hodně cestujete. Jsou na nové desce písně z cest?

Nesporně. Například Mořská sůl je písnička, kterou jsem napsal u moře v Řecku. Pohlednici z Rogoznice zase loni, když jsem byl s dcerou v Chorvatsku. Sedli jsme si na balkón, dívali se, jak zapadá sluníčko, a při tom vznikla taková letní skladba. Piňa Coladu jsem napsal v Dominikánské republice, kam jsem byl pozván přáteli na pozorování velryb. Písničku Na rozhledně jsem zase napsal pro svého tátu, který předloni zemřel.