Kryl sice vystudoval keramickou školu, už od mládí jej ale přitahovala hudba. Vystupovat začal v polovině 60. let na malých scénách, od roku 1966 nahrával v rozhlase, později spolupracoval s divadlem Semafor.

Mezi ostatními českými písničkáři zaujal jazykovou vybroušeností i schopností pojmenovat věci. První a nadlouho poslední česká deska Bratříčku, zavírej vrátka vyšla Krylovi v roce 1969. Jen pár týdnů poté emigroval do Německa, kde se usadil v Mnichově.

Rozčarování po revoluci

Do Československa se Karel Kryl vrátil až po listopadu 1989, odehrál triumfální koncerty a poprvé mu také ve vlasti vyšly všechny jeho desky. Nové poměry jej ale nenaplňovaly uspokojením a své rozčarování nad politickým vývojem a také rozdělením republiky neváhal dát veřejně najevo.

Až do své předčasné smrti se tak pohyboval mezi německým "Mníškem pod Alpou", kde našel druhý domov, a Čechami. Pohřben je na břevnovském hřbitově v Praze.

Zádušní mše a koncert k výročí

K patnáctiletému výročí zpěvákova úmrtí bude v sobotu 7. března v 18 hodin v basilice sv. Markéty v Břevnovském klášteře za Karla Kryla celebrována zádušní mše.

Po mši, o půl deváté večer pak odehraje v nedalekém klubu U Kaštanu koncert Krylových písní v podání skupiny Missa - Karel Kryl revival.