Skupinu, v níž hrají dva členové skupiny Chinaski, kytarista Ondřej Škoch a jeho bratr saxofonista Stěpán i kontrabasista Šumu svistu Tadeáš Mesany, založil koncem 90. let bývalý člen Českomoravské hudební společnosti a Scholy gregoriany pragensis, zpívající houslista Jiří Hodina, s nímž jsme mluvili.

Co pro vás znamená Sušil?

To by bylo na dlouhé povídání u vína, ale řeknu to takhle: kdybych nedej bože umřel, tak bych chtěl, aby ke mně položili dvě knihy - Sušila a Gradual Triplex. Stavím vedle sebe liturgické zpěvy a lidovou hudbu. Někteří recenzenti mi už vyčítali, že zůstáváme u Sušila. Mám sice doma i jiné sbírky lidové hudby včetně rukopisných, ale Sušil je nejčistší.

Nemáte obavy pojímat lidové písně moderně?

Není to pro mě nijak bolestné, protože v tom není kalkul, že bychom chtěli hrát tyto písně rockově nebo jazzově. Vychází to z podstaty Marcipánu, kde jsem se obklopil o generaci mladšími muzikanty. Bolestné je, že občas musíme vyhazovat nápady, které jdou až příliš do jazzu nebo rocku.

Jak došlo k tomu, že 16. října vystoupíte na festivalu Struny podzimu s francouzským pištcem Miquem Montanarem?

S Montanarem jsme se setkali v Paříži na festivalu Ill de France, kde uváděl náš koncert. V jeho závěru se k nám přidal. Pak jsem si vyměnili nějaké nahrávky a domluvili se na společném vystoupení.