Hlavní obsah

Nizozemské filmy a „dívčí síla“ na rotterdamském festivalu

Právo, Michal Procházka
ROTTERDAM

Poslední dobou se mluví o tom, že se ve světě prosazují stále více tzv. dívčí filmy, snímky mladých žen, pro něž se vžilo označení „girl power“ – dívčí síla. Jak ukazuje i 38. ročník rotterdamského festivalu (21.–31. ledna), platí to dvojnásob pro Nizozemsko, známé vysokou mírou ženské emancipace ve společnosti.

Foto: Archiv, Právo

Z filmu Až na kůži.

Článek

Nejoceňovanějším filmem zdejší provenience je Katčina sestra, uvedený na mnoha světových festivalech. Mijke De Jong líčí peripetie vztahu uzavřené dívky ke své obdivované starší sestře uvnitř neúplné rodiny ruských emigrantů v Nizozemsku, jejíž matka se živí jako prostitutka.

V Nizozemí vede dojemná sága

Z letošního rotterdamského programu stojí za pozornost také snímek Až na kůži (Kan door huid heen), v němž Esther Rotová zkoumá osud ženy, snažící se překonat trauma brutálního útoku, jehož se sama stala obětí. Nicméně nizozemský film dobře odráží současné trendy menších evropských kinematografií, jejichž vyhlídky nejsou zrovna růžové.

Místní filmaři si stěžují, že nejnavštěvovanějším filmem je za poslední dobu limonádová Zima za války Martina Koolhovena, líčící poslední den druhé světové války z pohledu čtrnáctiletého chlapce. Za první víkend tahle dojemná sága zaznamenala 50 tisíc vstupů, což je považováno za mimořádný výsledek. Domácí diváky podobně chytla i barvotisková filmová evokace slavného leteckého závodu z Londýna do Christchurche na Novém Zélandě, který se odehrál v roce 1953.

Obavy z krize

Letošní ročník rotterdamského festivalu se ovšem nese v trochu pochmurnějším tónu než kdy jindy, třebaže se večer stejně festivalově slaví a juchá. Aniž by se to mnoho návštěvníků z řad producentů a distributorů odvažovalo říkat nahlas, všichni očekávají, že na nekomerčnější filmy přicházejí v dobách ekonomické krize zlé časy a investoři budou opatrnější ohledně odvážných projektů.

Během prvních měsíců ekonomické krize zde probíhala také debata, jestli nadále podporovat například umělecké filmy rozvojových zemí v rámci unikátního Hubert Bals Fondu, kam plynou peníze ze státu – mimochodem Nizozemsko dává 0,8 procenta státního rozpočtu na pomoc oblastem třetího světa, což jinde nenajdete!

Vláda už pro letošní rok peníze vyčlenila, byť, jak připomněl ředitel festivalu Rutger Wolfson, zůstává nejasné, jestli v tom hodlá pokračovat i v dalších letech. Nicméně vize na soukromý filmový fond, do něhož by kapitáni rotterdamského průmyslu měli do roku 2011 napumpovat až 50 miliónů dolarů, zatím ohrožen není, stejně jako mezinárodní trh projektů Cinemart.

Ten pomáhá nakonec i českým filmařům a producentům nejen s vývojem jejich projektu, ale umožní vybraným titulům i prezentaci před dalšími partnery. Z České republiky se představuje projekt Tomáše Luňáka na filmovou adaptaci známého komiksu Alois Nebel, který vytvořili spisovatel Jaroslav Rudiš a výtvarník Jaromír 99.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám