Článek
Kdyby nic jiného, potom Heřmánek přesvědčil diváky i kritiku, že Carriere, autor, se kterým rádi spolupracují Etaix, Buňuel, Schlöndorff, Forman, Wajda, Rappeneau nebo Brook, je velký scenárista a divadelník také pro české prostředí.
Terasa je z rodu příběhů o formanovské člověčí nicotné trapnosti, nese ale v sobě smutek „krásek dne“, patos „Dantonů“. Nabízí „nenápadný půvab buržoazie“ i tajemnost „plechových bubínků“ nebo eposu „Mahábhárata“. To všechno jsou díla, na kterých se Carriere s výše uvedenými veličinami podílel.
Zdánlivá banalita, unavené a rozpadající se manželství, prodej rodinného bytu s terasou. Zájemci navštěvující sídlo prostřednictvím agentky realitní společnosti. Každý přichází s vlastními problémy, zlozvyky, sny, které vydělují z všednodennosti. V prokletí konvencí aspoň na chvíli staví člověka nad ně.
V překladu Michala a Matyldy Lázňovských, na jednoduché bytové scéně Pavla Boráka a v barevně vyrovnaných kostýmech pastelové škály Jany Bergové Heřmánek invenčně oddělil směšnost od nostalgie. Létáním z terasy ve čtvrtém poschodí naznačil i společensko-filozofický existenciální rozměr pomíjivosti idejí a vztahů; jejich magičnost.
Na pódiu se objeví sedm hereckých es
Septet znamenitých hereckých výkonů naplňuje Terasu v Bez zábradlí. Kateřina Brožová (Madeleine) a Zdeněk Žák (Etienne) jsou obrázkem rozklíženosti bez naděje k napravení. Generálová Jana Švandová s Generálem Petrem Pospíchalem naplňují rámeček vyprahlosti a senilní neposednosti. Rudolf Hrušínský (Pan Astruc) modeluje štvanou a upracovanou nenažranost.
Josef Carda v Mauricovi pro změnu erotickou rozdychtěnost přesahující realitu. Dana Morávková zastupuje v Ženě z agentury osamělost i nesplnitelnou touhu po ukojení profesním i životním.
Terasa v Divadle Bez zábradlí odpovídá mimo jiné i na otázku, kterou si vytrvale nedokáže zodpovědět magistrát: Jaký je rozdíl mezi dobrou inscenací v tzv. komerčním divadle a jenom průměrnou v divadle každým coulem produkujícím pouze velké umění.
