Saalbachovou u nás proslavila Taneční hodina, kterou na české jeviště přivedla v roce 1999 úspěšná inscenace v pražském Studiu Labyrint, nyní ji jako Baletky hraje brněnské Divadlo Husa na provázku.

Bloudění v ulicích i životě

Transit je příběhem letušky, která se při návratu z únavného letu ztratí na ulici i ve svém životě. Ocitá se v bizarních prostředích a situacích, jež ji nutí konfrontovat se s otázkami, dosud pečlivě skrývanými pod maskou udržované a úspěšné ženy, otázkami o naplnění pojmů domov, stárnutí, láska, život.

Nalézá a opět ztrácí vytoužené dítě, rodinu i muže a tvrdošíjně se prodírá svou dlouhou cestou domů. Není to hra příliš povzbudivá, ale ve své pravdivosti potřebná. Saalbachová čerpá ze své životní zkušenosti úspěšné ženy v dnešní společnosti a vytváří působivou vizi světa na pokraji katastrofy. Toho okolního i toho v nás.

Texty jako Transit nejsou příliš vděčné pro inscenování – realistická popisnost ničí jejich tajemství, poetická neurčitost pěstuje diváckou nudu. Mladý absolvent DAMU, režisér Štěpán Pácl usiluje o udržení divákovy pozornosti nápaditým scénickým řešením korespondujícím s obrazivostí hry i dobře vystavěnými postavami, jež si přes konkrétní herecké uchopení dokážou zachovat svá tajemství.

Herecké výkony

Platí to především o Lucii Juřičkové, která svou Annu-Marii bezpečně vede od upravené, sebejisté moderní ženy k postupnému rozpadu psychických jistot i fyzického vzezření a nebojí se jít až za hranici vnějšího nepůvabu.

Uchovává si přitom ženskou vroucnost a touhu, s níž úlevně spočine v náručí „adoptivní“ nomádské rodiny. Páclova inscenace je konkrétním příběhem propadajícím se do básnivé fantazie. Pozoruhodné výkony podává i Lucie Štěpánková v proměnlivé postavě Dívky i ostatní tři protagonisté osmdesátiminutové inscenace.

Je dobře, že se takovéto texty ve vinohradské zkušebně objevují, hercům poskytují neobvyklé úkoly a divákům kladou znepokojující otázky.

 

Astrid Saalbachová: Transit

Překlad: Michaela Weberová, režie: Štěpán Pácl, dramaturgie: Klára Novotná, odborná spolupráce: František Fröhlich, hudební a zvuková realizace: Petr Kaláb.