Začínali jste v polovině sedmdesátých let s The Clash a Sex Pistols. Považovali jste se za punk?

To by bylo trochu omezující, nemyslíte? Osobně jsem shledával jakoukoli stylovou nálepku za omezující. Neuvažoval jsem o tom, že bych se stal součástí jakési nové církve. My jsem ani nebyli čistě punková skupina, i když před třiceti lety na nás chodilo hodně punkerů a měli jsme těsné vztahy s punkovými kapelami. Sám jsem se s punkovým hnutím ztotožňoval více než zbytek mojí kapely, také jsem nosil úzké džíny a koženou bundu. Jak se scéna vyvíjela, napadali nás kvůli věku, byli jsme o tři roky starší než většina ostatních, i když mnozí z nich ohledně věku lhali, třeba Joe Strummer z The Clash byl stejně starý jako já, hlavně se ale vytvářela jakási nová pravidla. Říkali nám, vy máte klávesy, tak to nejste punk. Lidé si vytvořili novou pravou víra, ta byla stejně špatná jako ta předchozí.

Jak důležité pro vás bylo provokovat lidi?

Velmi důležité, dokonce jsme měli motto: k pravdě přes provokaci. Když lidi vyprovokujete, můžete vidět, jací skutečně jsou. Přineslo nám i potíže a nejen s establishmentem. Kdokoli může být vyprovokován. I takzvaní velmi liberální novináři a intelektuálové se dají snadno vyprovokovat, protože mají své svaté krávy, a když se jich dotknete, vyprovokujete je.

Přineslo vám to někdy skutečné problémy, že byste třeba nemohli hrát, nebo šli do vězení?

Jo, to se nám stalo ve Švédsku, v Americe, v Austrálii, ve Spojeném království a ve Francii.

Co bylo důvodem?

Neměli smysl pro humor. My ano.

Jak se odstupem doby díváte na vaši asi nejznámější skladbu Golden Brown, kterou občas hrají i celoplošná rádia v ČR?

Jak sám vidíte, stal se z ní velký hit, ale když jsme ji napsali, museli jsme se obrátit na právníky, aby vůbec vyšla. Firma měla obvyklé námitky té doby a) tohle není popová nahrávka, b) nese punc doby, c) nemůžete na to tancovat d) nezní jako Stranglers.

Byli jsme parta kluků, která měla špatnou pověst, protože jsem se ocitli párkrát ve vězení, takže nás s Golden Brown poslali pryč. A ani v době, kdy jsme ji vydali, nebyla považována za popovou, to se změnilo až, když se z ní stal celosvětový hit. Přitom je o heroinu. A mě pořád baví ji hrát.