Článek
Dokument V hlavní roli Gustav Husák zařadila Česká televize „zbaběle“ jen na svůj kanál ČT 24 - asi proto, aby si náhodou nemohla poštvat známé farizejské hlídače televizní morálky či politické korektnosti.
Snímek se skládá z výpovědí pamětníků
Ve skutečnosti se snímek skládá z výpovědí pamětníků (mimo jiné Štrougala, Husákova syna, Gorbačova, Václava Havla) a úryvků divadelní hry Viliama Klimáčka Dr. Gustav Husák je neveselý portrét osamělého kariéristy, inteligentního prospěcháře a ještěrního normalizátora, jehož většina mladých má zažito už jen jako koženou tvář ze školního obrazu nad katedrou.
Sedláček s Kubalem se ale k žádnému osobnímu tónu neuchylují, jen pokračují v podivně rozdvojeném, schizofrenním líčení dávných komunistických her moci mezi papaláši, při němž si divák připadá jako uhranutý „králík fascinovaný kobrou“. Své hraje i to, že divadelní monolog se hororově odráží od bodrých vzpomínek na zesnulého tyrana.
Sedláček s Kubalou ale nedrží film pevně v ruce
Autoři horko těžko hledají citlivé uzly totalitní osobnosti, historie socialistického Československa dostávají se pod proslulé masky Husáka, jenž se nerad někomu svěřoval, neměl žádné přátele a nikomu nic nezapomínal. Byl vězněm svých dogmat nebo touhy po moci, případně "vězněm" pražského byrokratického aparátu, který z vlastní píle sloužil Brežněvovi více než musel?
Co si ale budeme nalhávat. Sedláček s Kubalou nedrží film pevně v ruce, nedokáží být třeba Gorbačovovi, ani dalším oponenty, neumějí položit ty nejlepší otázky. Nutno si přiznat, že bez Klimáčkovy hry nastudované Martin Čičvák by byli ztraceni.
Přesto se z díla postupně cizeluje portrét člověka posedlého mocí, který měl po únoru osmačtyřicátého patřit k elitě mladých slovenských komunistů, ale odseděl si devět let hned v kriminále za tří prezidentů, aby se po rehabilitacích ocitl v táboře reformistů hned za Dubčekem - a po příjezdu tanků se stal prvním normalizátorem v řadě, který nechal zavřít i svého nejbližšího kamaráda Milana Hübla.
Vždyť pochopil, že moc si udrží s ruskými tanky v zádech a s levnými párky a pivem - „protože pak budou všichni Češi pěkně poslouchat,“ jak sám říkal.